Brasília - Brazilská vláda se rozhodla uvalit sankce na řadu produktů pocházejících ze Spojených států. Brazílie se k tomuto kroku odhodlala po osmi letech jednání s USA, která však nevedla ke kýženému výsledku.
Jihoamerickému státu vadí dotace americké vlády pěstitelům bavlny, které odsoudila i Světová obchodní organizace (WTO).
Sankce začnou platit za 30 dní a budou se týkat stovky amerických výrobků, včetně aut, slunečních brýlí, žvýkaček nebo ovoce.
"Cílem je distribuovat protiopatření co nejšířeji, aby se zmaximalizoval tlak (na USA)," prohlásil na tiskovém konferenci Marcio Cozendey, který zodpovídá na brazilském ministerstvu zahraničí za ekonomickou politiku. "Americké dotace farmářům jsou odmítány na celém světě. Tyto archaické praktiky musejí přestat."
WTO na straně Brazílie
WTO dovolila Brazílii, aby uvalila na USA tarify v hodnotě až 829,3 milionu dolarů. Brazilci chtějí získat novými cly 591 milionů dolarů. Největším bude zatížena právě americká bavlna, u které se clo zdvojnásobí.
Dalších 238 milionů dolarů hodlá podle agentury Bloomberg brazilská vláda vytěžit na základě porušení dohod o ochraně intelektuálního vlastnictví.
Podle nejmenovaného brazilského úředníka má jít například o americké filmy nebo léky, jakým způsobem však chce Brazílie peníze v tomto případě získat, bude jasné až příští týden, kdy má být plán zveřejněn.
Brazilský prezident Luíz Inácio Lula da Silva v interview pro agenturu AP prohlásil, že "nemá v úmyslu vést obchodní válku" se Spojenými státy a že doufá, že by se mohly země ještě před zavedením sankcí na poslední chvíli dohodnout.
Příští týden se má kvůli tomu sejít brazilský ministr obchodu Miguel Jorge se zástupcem USA pro obchodní politiku Ronem Kirkem. Ten zastává úřednický post na kabinetní úrovni a stará se o politiku týkající se zahraničního obchodu.
Obama kritizován kvůli Brazílii i Mexiku
V USA se po oznámení brazilských sankcí dočkal kritiky prezident Barack Obama, kterému podnikatelské kruhy vytkly rovněž neschopnost vyřešit podobnou obchodní válku s Mexikem.
V rámci Severoatlantické zóny volného obchodu (NAFTA), která začala fungovat roku 1994, měly USA otevřít svůj trh mexickým nákladním dopravcům. Kongres však před rokem podlehl tlaku odborů a ukončil pilotní projekt spuštěný vládou George W. Bushe.
Následně Mexiko uvalilo cla na americký import v hodnotě 2,4 miliardy dolarů.
"Nemůžeme si dovolit, aby zde vznikla praxe, kdy bude v obchodních otázkách Washington navzdory zájmům amerických dělníků a farmářů nečinně přihlížet, a dávat tak v sázku pracovní místa (v USA)," prohlásil viceprezident pro mezinárodní politiku u Hospodářské komory USA John Murphy.
Podle odhadů stál obchodní spor s Mexikem práci 25 tisíc Američanů.
