O brazilském levicovém prezidentovi a horkém favoritovi nedělních voleb to alespoň tvrdí jeho mentor, dominikánský mnich Carlos Alberto Libánio Christo.
Luiz Inácio Lula da Silva vedl v průzkumech před svým hlavním soupeřem o dvacet procent a předpokládalo se, že zvítězí už v prvním kole. Během čtyř let své vlády si získal srdce chudých Brazilců a nepopudil proti sobě příliš ty bohaté.
Ani jemu se však nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, a tak se o křeslo prezidenta utká 29. října s bývalý guvernérem státu Sao Paulo Geraldo José Alckminem, který se musel spojit s pravicovou Stranou liberální fronty, aby měl v prvním kole alespoň jakous šanci.
Za vlády da Silvovy Dělnické strany ale zažívá Brazílie slušný hospodářský růst a politik, který neukončil základní školu, zůstane v čele stodevadesátimilionové země zřejmě i na další čtyři roky.
Levicový konzervativec?
Ve srovnání s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem je bývalý odborářský vůdce da Silva takřka konzervativcem. A pro Washington více než přijatelnou alternativou. V Latinské Americe se totiž v posledních letech vynořili mnohem radikálnější levicoví politici než je on.
"Inflace, která byla ještě před pár lety dvouciferná, dnes činí 3,8 procenta. Real ustavičně posiluje proti dolaru a zahraniční obchod skončil loni s přebytkem ve výši přes 35 miliard dolarů," říká o výsledcích da Silvovova vládnutí politolog David Flecher z hlavního města země Brasília.
Lula da Silva se totiž navzdory pověsti vcelku radikálního odborového předáka dokázal obklopit schopnými ekonomickými poradci a řídit se doporučeními Mezinárodního měnového fondu. Země, bohatá na přírodní zdroje a úspěšná kupříkladu ve vývozu automobilů, má dnes devizové rezervy ve výši 72 miliard USD.
Dělnická strana díky úspěchům v ekonomice mohla prosadit uzákonění minimální mzdy a dovolit si luxus programu "Nulový hlad", který státní pokladnu stojí měsíčně 325 milionů dolarů.
Lulova popularita je proto dnes stejně vysoká jako před čtyřmi lety. Nesrazily ji ani úplatkářské aféry, do nichž v posledních dvou letech zabředla jeho Dělnická strana.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Krvavá vzpoura zdrtila Brazílii
- V Brazílii začal "nákup voličů"
- Amazonské lesy mizí. I přes zásah vlády
Korupce? Jede v ní každý
Lula da Silva se nicméně musel před nedávnem veřejně distancovat od svého výroku, podle kterého se korupce jistým způsobem "dopouští každý". A urychleně propustit hlavního manažera své předvolební kamapně Ricarda Berzoiniho.
Dva funkcionáři Dělnického strany byli totiž zatčeni se 792 000 dolary v hotovosti, s jejichž pomocí se snažili koupit materiály kompromitující bývalého ministra zdravotnictví Josého Serru. Ten nyní kandiduje na funkci guvernéra nejlidnatějšího brazilského státu Sao Paulo proti zástupci Lulova politického tábora.
"Lula opravdu není tradiční typ prezidenta. Vysoký stupeň identifikace s méně vzdělanými složkami obyvatelstva mu zatím umožňuje prosadit, cokoli chce," tvrdí politilog z Ria de Janeira Rubens Figueiredo. Mimo jiné příspěvek ve výši 45 dolarů, který pobírá 45 milionů Brazilců, jejichž měsíční příjem činí v přepočtu 60 USD a méně.
Více mrtvých než v Iráku
Extrémní chudoba ale plodí vysokou kriminalitu a pro Brazílii to platí dvojnásob. Sao Paulo a Rio de Janeiro patří už po léta mezi světové metropole s nejvyšším procentem vražd na tisíc obyvatel.
Loni Lulova vláda neuspěla s referendem o zákazu nošení střelných zbraní. Přesto se jí díky zvýšeným bezpečnostním opatřením podařilo snížit, alespoň ve státě Sao Paulo, počet zavražděných osob o dvacet procent.
Absolutní čísla jsou však stále děsivá. V celé Brazílii zahynulo v roce 2005 rukou vraha 55 000 osob. To je více, než kolik bylo v Iráku během tři roky trvajícího válečného konfliktu zabito civilistů.
Politická integrace Jižní Ameriky
Lula da Silva je vedle venezuelského populisty Huga Cháveze a argentinského levicového liberála Néstora Kirchnera hlavním stoupencem myšlenky oživení jihoamerické zóny volného obchodu Mercosur. Díky ní zřejmě padl projekt celoamerické zóny volného obchodu propagovaný prezidentem Georgem Bushem.
Da Silva, Chávez a Kirchner silně podporují také politickou integraci jihoamerického subkontinentu. Její páteří má být právě Mercosur.
Aby Brazílie mohla zůstat hnacím motorem jihoamerické ekonomiky, bude muset Lula da Silva v příštích čtyřech letech ze svých sociálních programů nicméně slevit a urychleně začít řešit otázku narůstajícího státního dluhu. Ten již dnes představuje dvaapadesát procent hrubého domácího produktu země.
