Vilnius/Kyjev - Na dnešní večeři v první den summitu Evropské unie o východním partnerství budou na stole jistě vybrané lahůdky, ale příjemný večer to pro mnohé stolovníky asi nebude.

Dlouho připravované setkání v litevské metropoli Vilniusu mělo vyvrcholit zlatým hřebem. Podpisem Asociační dohody mezi Unií a Ukrajinou.

Místo toho se povede řeč o tom, kdo může za to, že dohoda ztroskotala. Kdo koho podtrhl, zklamal, kdo koho uráží a kdo komu vyhrožuje.

Tři roky rozhovorů a vyjednávání ale torpédoval ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Ještě před několika týdny evropské politiky, kteří přijížděli na návštěvu Kyjeva (mezi nimi v říjnu i Miloš Zeman), přesvědčoval, že vše bude dobré.

Před několika dny takzvaně otočil na pětníku a najednou je všechno špatně. Ve středu řekl v rozhovoru pro skupinu ukrajinských televizních novinářů, že všechny ty tři roky vyjednávání byly vlastně pro Ukrajinu ponižující.

Hezky zabalený bonbón

Napadl Evropskou unii, že nabízela pomoc pouhých 610 milionů eur a ještě ji podmiňovala splněním podmínek Mezinárodního měnového fondu.

"Tři roky nám ukazují tento bonbón, speciálně pro nás hezky zabalený. Ale nemohou s námi jednat takovým ponižujícím způsobem. Jsme důležitá země, evropská země," prohlásil Janukovyč.

Ukrajinská ekonomika podle něj za stávajících podmínek není na integraci do EU připravena. Aby byla, do roku 2017 by prý ročně potřebovala na kompenzaci ztrát a adaptaci na nové podmínky celkem 160 miliard eur.

Kromě toho ukrajinský vůdce přitvrdil i v kauze jeho vězněné politické soupeřky Julije Tymošenkové. Podle deníku Ukrajinskaja Pravda prohlásil, že případ expremiérky není věcí Evropské unie, ale nezávislých ukrajinských soudů.

"Co je Evropská unie?! Snad soud?!" položil si Janukovyč řečnickou otázku (propuštění Tymošenkové na léčení do zahraničí bylo jednou z původních podmínek Bruselu pro podpis dohody).

Tymošenková měla ve středu třiapadesáté narozeniny. Místo oslavy drží hladovku na protest proti odkladu dohody. Dnes vyzvala evropské politiky, aby dohodu ve Vilniusu podepsali, pokud by se Janukovyč na poslední chvíli z nějakých důvodů přece jen rozhodl také podepsat.

Nechceme být bojištěm

Emoce na Ukrajině přes nástup mrazivého počasí planou. Opozice a příznivci evropské integrace organizují protesty, lidé se scházejí na náměstích. Hlavní opoziční lídři Arsenij Jaseňuk (strana Vlast) a boxerský šampon Vitalij Kličko (strana Udar) dnes odpoledne také dorazí do Vilniusu, aby dali najevo přímo před evropskými politiky svůj odpor vůči Janukovyčově rozhodnutí nepodepsat.

Evropa a Moskva se navzájem viní z nátlaku na Kyjev. "Poslední, co chceme, je být bojištěm Evropské unie a Ruska," říká k tomu ukrajinský premiér Mykola Azarov.

Novinář ukrajinské tiskové agentury Sergej Melničuk Aktuálně.cz řekl, že většina Ukrajinců sdílí proevropský směr a přáli by si podpis dohody, veřejnost je ovšem podle něj málo informovaná o tom, co dohoda a evropská integrace vůbec obnáší.

"Až donedávna se hovořilo a psalo hlavně o pozitivních aspektech asociační dohody. O možných složitostech a negativních dopadech se mlčelo. Podpis dohody by pro nás znamenal nepochybně velkou ekonomickou výzvu. Ukrajinská ekonomika a průmysl nejsou připraveny na přijímání evropských norem.

Proces evropské transformace Ukrajiny bude bolestný a dlouhý, přesto ho mnozí Ukrajinci chtějí podstoupit. Pokud by se nyní konalo referendum o ratifikaci asociační dohody, většina Ukrajinců by podle mne řekla ano," uvedl Melničuk.

Mnozí Ukrajinci si od dohody kromě jiného slibovali možnost uvolnění vízového režimu. Dostat na Ukrajině schengenské vízum bývá často zdlouhavým martyriem.

Ukrajinská opozice tvrdí, že Janukovyč vyjednával s Evropskou unií tak dlouho, aby si vymohl hospodářské výhody ze strany Ruska. Moskva se snaží vším, co má k dispozici, cestu Ukrajiny do EU zastavit.

Nejprve hrozbami, že nekompromisně omezí dovoz ukrajinského zboží, teď možná úlevami, které ukrajinské ekonomice krátkodobě pomohou. Například levnějším plynem.

Obchodníci z bazaru

Tvrdě se do Janukovyče pustila v předvečer summitu jeho hostitelka, litevská premiérka Dalia Grybauskaiteová.

"Není to tak, že by se ukrajinská vláda rozhodovala mezi Východem a Západem. Spíš se chová jak na bazaru. Zkouší, kdo jí dá víc. Politicky je to nepřijatelné," řekla litevská prezidentka, pověstná tím, že si s diplomatickým a politicky korektním jazykem hlavu moc neláme.

Zatím není jasné, co se odehrálo v neděli 9. listopadu, kdy Janukovyč strávil na předem neohlášené návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Soči čtyři hodiny.

Zda Putin slíbil velké výhody a peníze výměnou za to, že Ukrajina zastaví rozhovory s EU. Či zda Janukovyč pochopil, že Rusko by sáhlo k tvrdým hospodářským opatřením, která by ukrajinskou ekonomiku potopila a s nimi i šance Janukovyče na znovuzvolení prezidentem v roce 2015.