Boj o vodu. Trump rýpl do citlivého místa, jeho plán by nechal Palestince "na suchu"

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
8. 2. 2020 17:35
Plán pro Blízký východ, který minulý týden představil americký prezident Donald Trump, okamžitě odmítlo palestinské vedení. Mezi hlavní argumenty patří, že Jeruzalém, Trumpem přiřknutý Izraeli, není podle Palestinců na prodej. Opomíjí se však další z klíčových témat izraelsko-palestinského konfliktu - Trumpův plán se v podstatě vyhýbá léta diskutovaným nárokům na vodu.
Klášter Mar Saba v poušti na palestinském území.
Klášter Mar Saba v poušti na palestinském území. | Foto: Shutterstock.com

Americká vláda chce po Palestincích, aby uznali izraelskou svrchovanost nad částí Západního břehu Jordánu a přenechali židovskému státu i Jordánské údolí. Ve vyprahlém regionu s omezenými zásobami vody se přitom jedná o důležité oblasti, Palestina se o všechny své vodní zdroje dělí s okolními státy.

Přístup Palestinců k vodě je přitom už dnes v podstatě kontrolován Izraelem. Zatímco tak palestinské zemědělce na Západním břehu sužuje sucho, Izrael používá vodu, aby v jejich sousedství podporoval životaschopnost svých osad.

Už někdejší izraelský premiér Ariel Šaron vodu označil za jednu z rozbušek šestidenní války v roce 1967.

Přístup k vodě dlouhá léta patří k citlivým bodům nejen izraelsko-palestinského sporu, ale politiky celého regionu. Války o omezené zásoby vody mají v regionu tradici, která se táhne stovky až tisíce let zpátky.

Distribuci vody považovala za jedno ze zásadních témat také mírová dohoda z Osla z roku 1995, v níž Palestinci vůbec poprvé uznali existenci státu Izrael a která vytvořila palestinskou samosprávu.

Trumpovou administrativou představený plán pro Blízký východ rozdělování vody mezi Izraelem a Palestinci přitom neřeší. Server Foreign Policy upozornil, že text se vodě věnuje v jediném odstavci.

"Strany budou v dobré víře spolupracovat na sestavení podrobností v otázkách  vody a čištění odpadních vod," píše se v plánu Bílého domu.

"Když jsem se podívala na ten plán, okamžitě mě zasáhlo, jak postrádal historický kontext," řekla serveru Foreign Policy Erika Weinthalová, odbornice na politiku spojenou s vodou z americké Duke University. "Absolutně neřešil dřívější dohody, které vodu řešily, nezabýval se kroky, které byly přijaty za účelem sdílení vody nebo uznání práv na vodu," dodala.

Voda pod kontrolou Izraele

Povodí klíčové řeky Jordán zahrnuje kromě území státu Izrael a Palestinské autonomie také státy Jordánsko, Sýrii a Libanon. Přístup k řece a dalším pramenům Palestinci nemají, už desítky let jim v něm brání právě židovský stát.

Křest v řece Jordán
Křest v řece Jordán | Foto: Shutterstock

Hned po šestidenní válce izraelské úřady zakázaly Palestincům budovat bez souhlasu izraelské armády jakékoli nové vodní stavby. Povolení k vykopání třeba nové studny izraelské úřady vydávají dodnes a získat ho je obtížné.

"Brzy poté, co Izrael v červnu 1967 obsadil Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma a Pásma Gazy, izraelská armáda přebrala úplnou moc nad všemi vodními zdroji a infrastrukturou související s vodou na okupovaných palestinských územích. I po padesáti letech Izrael nadále kontroluje a omezuje přístup Palestinců k vodě v rámci okupovaných palestinských území na úroveň, která nevyhovuje jejich potřebám ani nepředstavuje spravedlivé rozdělení sdílených vodních zdrojů," napsala v roce 2017 při výročí šestidenní války mezinárodní organizace Amnesty International

Důležitým zdrojem je tak pro Palestince podzemní voda, která se jen velmi pomalu akumuluje v tzv. zvodních (vodou nasycené půdní vrstvy ohraničené nepropustnou vrstvou, pozn. red.). Dohoda z Osla určila, jak by měl židovský stát podzemní vodu přerozdělovat.

Vodní zdroje v Palestině.
Vodní zdroje v Palestině. | Foto: Aktuálně.cz

Palestinci na Západním břehu Jordánu jsou závislí na 130 kilometrů dlouhé a 35 kilometrů široké hraniční horské zvodni. Izrael, který ji má pod kontrolou, z ní čerpá asi čtvrtinu své vody. Podle některých dat Izrael využívá 80 procent vody čerpané ze zvodně a Palestincům zbývá jen jedna pětina.

Ve své zprávě z roku 2018 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že izraelská omezení na vodu se přímo dotýkají 294 tisíc Palestinců ze Západního břehu Jordánu.

Hlavním zdrojem vody pro Gazu je pak tzv. pobřežní zvodeň. Úřad OSN v roce 2018 nicméně uvedl, že 96 procent vody získávané ze zásobníků vody v Pásmu Gazy není vhodné k pití.

Právo člověka na vodu

Pravidla pro distribuci se dodnes řídí pozůstatky dohod z Osla, které nicméně do budoucna počítaly s úpravami. Poptávka po vodě se navíc v rostoucí palestinské komunitě stále zvyšuje.

I to je důvod kritiky, která se snesla na Trumpův plán pro Blízký východ. Nezohledňuje podle nich ani základní požadavek Palestinců na vodu a jeho uvedení do praxe by ještě zvýraznilo nerovnost v její distribuci.

"Je to plán, který nadále ignoruje jakoukoli formu účinné diplomacie. Drží vodu a infrastrukturu za rukojmí v konfliktu, než aby upřednostňoval základní lidské potřeby palestinského obyvatelstva," uvedla Erika Weinthalová, odbornice na politiku spojenou s vodou z americké Duke University. "Voda je základní lidskou potřebou a základním lidským právem, které by se nemělo držet jako rukojmí konfliktu nebo které by jednu stranu přimělo k souhlasu," doplnila.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje, už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje. Lékaři budou jeho boj s nemocí covid-19 nadále bedlivě sledovat. Britská média předtím spekulovala, že k práci se možná lídr Konzervativní strany vrátí až za několik měsíců.

"Premiér byl dnes večer přesunut z jednotky intenzivní péče zpět na lůžkové oddělení. Tam bude během rané fáze rekonvalescence pečlivě monitorován," oznámil mluvčí Johnsonova úřadu. Stručné prohlášení dále uvádí, že ministerský předseda má "nesmírně dobrou náladu".

Johnson je v nemocnici v centru Londýna od nedělního večera. Převezli jej tam poté, co se více než týden potýkal s kašlem a horečkami v důsledku nákazy koronavirem. V pondělí odpoledne se 55letému politikovi přitížilo, načež byl přesunut na JIP. Na plicní ventilátor napojen nebyl, s dýcháním mu ovšem pomáhala kyslíková terapie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy