Madrid - Stovky rodin žijících jen několik set metrů od sebe, které ale rozdělila betonová zeď. Řeč ovšem není o Berlíně, ale o městě rozkládajícím se na pouhých 6,5 kilometru čtverečních.
Gibraltar, Tárikova skála, přes niž v 8. století Arabové pronikali do Evropy, byl v totální izolaci třináct let. Madrid otevřel hranice se skalní výspou přesně před pětadvaceti lety.
Když ovšem 15. prosince 1982 mohli obyvatelé Gibraltaru legálně přejít hranici do Španělska, bylo to stále oficiálně pouze z humanitárních důvodů.
Španělé se dodnes kusu země, který definitivně jako své území v roce 1713 na základě Utrechtské smlouvy získali Britové, nevzdali.
I když dnes již není situace zdaleka tak napjatá jako v roce 1969, kdy generál Francisco Franco zahájil totální blokádu britského zámořského teritoria, sousedské vztahy se Španělskem jsou stále mrazivé.
Teprve loni se necelých třicet tisíc obyvatel Gibraltaru dočkalo přímého leteckého spojení se Španělskem. A také si mohli zavolat s využitím španělského operátora: žádný roaming předtím neexistoval.
ČTĚTE VÍCE: Londýn a Madrid dohodly osud Gibraltaru
I když Madrid z historických i etnických důvodů trvá na právu spolurozhodovat o britské výspě v úžině oddělující Evropu od Afriky, lidé z Gibraltaru si na britskou suverenitu nestěžují.
V referendu v roce 2002 se pro setrvání pod britskou korunou vyslovilo 98,97 procenta z nich.
