reklama
 
 

Londýn a Madrid dohodly osud Gibraltaru

19. 9. 2006 13:53
Gibraltar - Až dosud měly letouny startující z krátké ranveje gibraltarského letiště jen dvě destinace. Londýn a marocký přístav Tanger. Španělský vzdušný prostor jim byl zapovězen.

Mohl za to tři sta let starý spor o šest a půl kilometru čtverečních území, které Britové kdysi sebrali Španělům.

Počínaje prosincem bude všechno jinak. Británie a Španělsko včera podepsaly v Córdobě dohodu umožňující přímé letecké spojení mezi Gibraltarem a Madridem.

Do Španělska se bude lépe volat 

Španělé, kteří pracovali na území korunní kolonie, budou moci navíc pobírat důchod od gibraltarské vlády. Madrid rozšíří telefonické spojení se skalní výspou a obyvatelé Gibraltaru budou mít roaming pro Španělsko. A především sníží se napětí mezi oběma partnery z EU.

"Dokázali jsme, že můžeme společně změnit život lidí po obou stranách gibraltarské hranice," řekl včera po podpisu dohody britský ministr pro evropské záležitosti Geoff Hoon.

Britská vláda chtěla problém Gibraltaru vyřešit již před lety, kabinet předchozího španělského premiéra Josého-Maríi Aznara se ale jakékoli dohodě bránil. Tu umožnila až socialistická vláda premiéra Josého Luise Rodrigueze Zapatera, kterou nyní pravicová opozice obviňuje ze zrady španělských zájmů.

Hranice, o níž Hoon hovoří, je dlouhá přibližně jeden kilometr. Každý den ji překročí čtyři tisíce Španělů, kteří do Gibraltaru jezdí za prací.

"S místním španělským obyvatelstvem dnes nemáme žádný problém, s vládou v Madridu to bylo až doposud trochu jinak," tvrdí předseda gibraltarské Liberální strany Joseph García.

Terminál s východy do dvou zemí

Jen kousek od hranice leží jednu míli dlouhá ranvej letiště. Ta byla Španělům trnem v oku především. Ne však proto, že vybíhá částečně do Algeciraského zálivu. Úzká šíje, na níž je letiště vybudováno, nebyla původně zahrnuta do Utrechtského míru. Britové ji k území kolonie připojili až koncem 19. století.

Generál Franco v průběhu celé druhé světové války zvažoval, že se Gibraltaru zmocní silou. Nebo že alespoň umožní wehrmachtu průchod přes španělské území a tím i útok na britskou posádku.

Winston Churchill proto nechal kompletní obyvatelstvo kolonie vystěhovat do Maroka a později do Severního Irska. Část evakuovaných se dostala dokonce až na Jamajku. Domů se Gibraltařané vrátili po válce.

Letadla, která z letiště startují, musí rychle nabrat výšku a položit se na křídlo, aby se vyhnula španělskému vzdušnému prostoru. Přistávací manévr je o to složitější. I to se nyní změní.

Včera podepsaná dohoda umožní rozšíření nového terminálu tak, aby z něj byl východ také přímo na území Španělska. Pro ten budou platit podmínky Schengenské dohody o kontrole společných hranic Evropské unie.

Osoby směřující do dalších zemí schengenského prostoru španělští celníci napříště kontrolovat nebudou. Britové zato u svého východu ano. Londýn se k Schengenským dohodám nepřipojil.

Otázka konečného statusu

Emoce vyvolané sporem o území, které Britům definitivně přiřkla Utrechtská smlouva z roku 1713, ale jen tak neutichnou. Otázka konečného statusu Gibraltaru zůstává totiž otevřená. Španělé tvrdí, že si na El Peňón (Skálu), jak výspě říkají, nikdy nepřestanou činit nárok.

Být Španěly ? Ani omylem !

To, že by se jednoho dne měli stát znovu součástí Španělska, je pro obyvatele kolonie s posílenou vnitřní samosprávou vyloučeno. Někteří dokonce hrozí vyhlášením samostatnosti.

Tu by podle nich mohl financovat pronájem hlubokovodního gibraltarského přístavu, rozvinuté bankovnictví a příjmy z turismu.

"Chceme zůstat poddanými Jeho Veličenstva. Zároveň bychom ale rádi pozbyli statusu kolonie. Nejvíce by se nám líbil vysoký stupeň autonomie, jakou požívají normanské ostrovy Guernsey a Jersey," odmítá podobné myšlenky García.

Vlajka zavlaje jen na institutu

Za Brity se dnes považuje jen nepatrný zlomek gibraltarského obyvatelstva. Tři čtvrtiny z nich jsou ostatně potomci Janovanů, Malťanů, Savojců a dalších středomořských komunit.

Španělská vlajka ale na El Peňónu přesto brzy zavlaje. Součástí dohod z Córdoby je také zřízení pobočky Cervantesova institutu. Polovina obyvatel kolonie sice hovoří vedle angličtiny také španělsky, podle Madridu má ale značné mezery v gramatice.

autor: Radim Klekner | 19. 9. 2006 13:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama