Jak píše agentura Reuters, dlouhotrvající Bin Ládinovo mlčení jen podporuje spekulace, že vůdce teroristické sítě Al-Káida už je možná po smrti.
Zpravodajští experti nicméně považují za nepravděpodobné, že by v takovém případě tato informace neproběhla alespoň internetovými stránkami, které využívají islamističtí extremisté.
Modlitby za "velkého mudžáhida"
Zatím poslední známá videonahrávka Usámy bin Ládina, který se narodil na den přesně před půl stoletím v saúdskoarabské Džiddě, byla vysílána koncem roku 2004.
![Bin Ládin na Aktuálně.cz](http://cdn.xsd.cz/resize/f91569a6baa8368a94ca907c7c1957d8_resize=576,432_.jpg?hash=c6a0e7f5e1cadcd129b0c06a93e16370)
Pozdější videosnímky byly identifikovány jako staršího data. V první polovině loňského roku se také objevilo asi půl tuctu zvukových nahrávek s Bin Ládinovým poselstvím.
"Je naživu. Jsem si na sto procent jistý," prohlásil v telefonickém rozhovoru pro Reuters mluvčí Talibanu mulla Hajatulláh Chán. Představitelé bývalého vládnoucího afghánského hnutí jsou prý s Bin Ládinem v kontaktu.
"Modlili jsme se, aby mu Alláh dal 200 let života," řekl Chán. "Když jsme dnes vstali, dlouho a kolektivně jsme se za něj modlili, protože on je velký mudžáhid (bojovník svaté války džihádu)."
Největší pátrací akce v dějinách lidstva
Bez ohledu na kolující spekulace o těžké nemoci či dokonce smrti Bin Ládina se Spojené státy obávají, že jím založená Al-Káida přebudovává svou základnu na kmenovém území v sousedním Pákistánu a propracovává vztahy se svými stoupenci v Evropě, Severní Africe a na Blízkém východě.
Ať je ale Bin Ládin naživu nebo ne, píše agentura Reuters, někteří lidé jej nepřestávají oslavovat jako symbolického vůdce globálního džihádu proti Spojeným státům.
Jeho nepochybně nejvýraznějším "kouskem" byly útoky na věže Světového obchodního centra v New Yorku, při nichž 11. září 2001 zahynulo na tři tisíce lidí a k jejichž zorganizování se sám přihlásil.
"Je to muž, který pozvedl hlas proti ukrutnostem, jež jsou páchány na muslimech po celém světě," řekl mluvčí Talibanu, jehož fundamentalistické hnutí odmítlo Bin Ládina po 11. září vydat Američanům a bylo následně svrženo americkou invazí.
Od té chvíle po vůdci Al-Káidy pátrá v afghánských horách přes dvanáct tisíc amerických vojáků. Ani jejich nasazení, ani odměna ve výši 25 milionů dolarů, kterou Washington vypsal za informaci, která by vedla k jeho dopadení nebo smrti, však zatím nepřinesly žádný hmatatelný úspěch.