Peking - Americký viceprezident Joe Biden se během své pětidenní návštěvy Číny snažil zlepšit americko-čínské vztahy, které nejsou v tuto chvíli zcela idylické.
Jednal při tom se dvěma generacemi čínských vůdců - tou nastupující reprezentovanou čínským viceprezidentem Si Ťing-pchingem, a stranickou garniturou, která v příštích dvou letech zřejmě vyklidí pole.
K této odcházející generaci patří čínský prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao. Biden s čínskými představiteli řešil především vzájemné ekonomické vztahy, jedním z jeho hlavních cílů však bylo udělat si co nejpřesnější představu o Si Ťin-pchingovi a jeho názorech.
Si už je dlouho považován za nejpravděpodobnějšího nástupce současného prezidenta Chu Ťin-tchaa, který koncem příštího roku odejde z funkce předsedy strany a v roce 2013 i z postu čínského prezidenta.
Když Si Bidena po příletu vítal, měl obvyklou kamennou tvář vysokého čínského funkcionáře.
Sebevědomý i trochu emotivní
Před dvěma lety v Mexiku ale pravděpodobný příští prezident Čínské lidové republiky dovolil, aby se mu na okamžik v očích objevil ocelový pohled budoucího vůdce.
Tehdy na okamžik ztratil sebekontrolu a ostře vyjel kvůli lavině požadavků a přání, které mezinárodní společenství vznáší na Peking.
„Uprostřed mezinárodní finanční krize Čína stále nachází způsob, jak uživit 1,3 miliardy svých obyvatel, a to je náš největší přínos lidstvu," prohlásil ostře.
„Někteří cizinci s nacpanými břichy nemají nic jiného na práci, než na nás ukazovat prstem," pokračoval. „Za prvé, Čína nevyváží revoluci. Za druhé, nevyváží ani hlad nebo bídu, a za třetí, nevrtá se vám ve vašich věcech. Tak co jiného byste chtěli slyšet?"
Z provinčního představitele do čtyř let viceprezidentem
Si, kterému je nyní osmapadesát, vyrůstal v dětství jako partajní „princátko". Je synem bývalého reformistického vicepremiéra S' Čung-süna, který však byl při stranické čistce před kulturní revolucí odstraněn.
Chvíli patřil k potomkům revoluční aristokracie, dospíval ale během těžkého a bouřlivého období Maovy kulturní revoluce jako „nežádoucí element".
Musel strávit několik let tvrdou prací na venkově, kam byl poslán jakožto syn funkcionáře v nemilosti, na převýchovu. Dokázal se však probít na univerzitu a pak si proklestit cestu k moci.
Vystudoval chemickou technologii na univerzitě v Pekingu a pak si ještě udělal doktorát z marxismu-leninismu.
V roce 1999 byl jmenován guvernérem provincie Fu-ťien poté, co byla řada jejích vysokých úředníků zatčena kvůli rozkrádání a vydírání. Korupční skandál mu uvolnil cestu i k dalšímu vysokému a důležitému postu.
V březnu roku 2007 se Si stal starostou čínské obchodní metropole Šanghaje, když se provalila úplatkářská aféra jeho předchůdce Čchen Liang-jüa.
V říjnu téhož roku Si opět povýšil - dostal se do stálého výboru politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, v jehož rukou se soustřeďuje skutečná moc. O rok později už byl viceprezidentem.
Budoucí prezident
V roce 2010 pak čínské politbyro dospělo k názoru, že Si by se měl stát nástupcem Chu Ťin-tchaa.
Podle odborníků se zatím nezdá, že by se Si chtěl nějak zásadně odchýlit od politiky současného čínského prezidenta.
Například ve svém prvním projevu o Tibetu přísahal, že rozdrtí „separatistické" síly vedené dalajlamou.
Si a další čínští představitelé jeho generace jsou ale velmi praktičtí, což je dáno i tím, že zažili na vlastní kůži kulturní revoluci.
„Nejsou nutně agresivní. Jsou však velmi pragmatičtí a vycházejí z názoru, že každá země sleduje vlastní zájmy… Na Západ se nedívají skrze růžové brýle," říká novinář Wu S'.
Si se snaží chovat jako typický funkcionář, současně však kritizuje některé stranické nešvary. Stěžuje si, že oficiální proslovy jsou příliš zatížené partajním žargonem, a žádá jasnější, přirozenější styl.
Jeho manželkou je slavná zpěvačka Pcheng Li-jüan, která byla ve své době v Číně mnohem známější a populárnější než on. Když však Si začal stoupat po stranickém žebříčku, nařídilo politbyro jeho ženě, aby se držela více v ústraní.