Islámábád - Čerstvý vrchní velitel americké armády a vojsk NATO v Afghánistánu, generál Stanley McChrystal, na počátku července zveřejnil odtajněnou verzi nových pravidel, kterými se mají řídit američtí vojáci při bojích v Afghánistánu.
Hlavním cílem bojové mise má být podle McChrystala ochrana civilistů a začalo tak platit omezení pro letecké útoky, zákaz střílet na mešity i vstupovat do obydlených domů bez doprovodu afghánských vojáků či policistů.
„Síla letectva v sobě obsahuje semena naší vlastní zkázy, pokud ji nebudeme používat zodpovědně," prohlásil během videokonference s americkými důstojníky krátce po svém jmenování. „Pokud budeme střílet, mělo by to být pouze kvůli ochraně našich sil. Chci, aby to každý pochopil."
Jinak než v Afghánistánu
Právě americké letecké útoky se staly v Afghánistánu humanitárním i politickým problémem. Při jednom z nich v západoafghánské provincii Farah v květnu zahynulo až 140 lidí.
Pozdější šetření armády ukázalo, že bombardéry B1 na afghánskou vesnici shodily tři bomby o váze 900 kilogramů a pět bomb o váze 250 kilogramů, kterými zničily dva obytné komplexy a mešitu.
Nedaleko odtud probíhala bitva a piloti se domnívali, že vidí bojovníky. Nikdo přitom z budov nestřílel a letci se nepřesvědčili, zda v nich nejsou civilisté.
Paradoxní se může zdát, že zatímco v Afghánistánu podle nových pravidel už Američané nesmějí bombardovat domy, pokud se budou moci z oblasti stáhnout, aniž by to ohrozilo životy jejich vojáků, počet útoků amerických bezpilotních letadel (UAV) na pákistánské straně hranice roste.
Na rozdíl od Afghánistánu, kde se proti leteckému bombardování, které za sebou zanechává civilní obětí, ostře staví politici v čele s prezidentem Hamidem Karzáím, obyvatelé pákistánských Federálně spravovaných kmenových území (FATA)žádného vlivného ochránce nemají.
Jediným skutečným pokusem zdejší útoky zastavit je červencová petice předsedy pákistánské Národní rady pro lidská práva Tarika Asada k Nejvyššímu soudu v Islámábádu. Protesty pákistánské centrální vlády jsou čistě divadelní povahy.
Lidé bez hlasu
FATA jsou poměrně zvláštní jednotkou, která je jen volně přidružená k Pákistánu. Neplatí zde rozhodnutí vysokých pákistánských soudů a nejsou tu policejní stanice ani zastupitelské úřady.
Území jsou ovládána paštunskými kmeny, které měly k centrální vládě poměrně přátelský vztah - až do americké invaze do Afghánistánu, která afghánský paštunský Taliban vytlačila do hor na pákistánské hranici a následně i do FATA.
„V Pákistánu jsme neměli sebevražedné atentáty, dokud neposlal generál a bývalý prezident Parvíz Mušaraf pod tlakem USA pákistánské jednotky na kmenová území," řekl nedávno stanici Democracy Now! pákistánský opoziční politik a bývalý kapitán národního kriketového týmu Imran Chán.
„A tak vznikl nový fenomén - pákistánský Taliban… čím více operací jsme podnikali, tím byla větší reakce. A nyní máme najednou třicet skupin, které si říkají Taliban, ale jde v podstatě o zradikalizované lidi."
Sám Chán by se nyní přijet do FATA neodvážil, nejezdí tam ani novináři a nikdo za místní obyvatele prakticky nemluví. Útoky bezpilotních letadel Predator a Reaper tak mohou pokračovat, přestože je podle nedávného průzkumu neschvaluje 82 procent pákistánské populace.
Je také nemožné posoudit, zda je pravdivá informace publikovaná nedávno jedním pákistánským deníkem.
Podle údajných (neoficiálních) statistik pákistánských úřadů zveřejněných listem The News International zaútočila americká letadla v zemi mezi 14. lednem 2006 a 8. dubnem 2009 šedesátkrát. Pouze desetkrát však prý zasáhla zamýšlený cíl. Při útocích podle listu zemřelo pouze 14 členů Al-Káidy, ale 687 civilistů.
Obama útočí častěji
Celá operace je díky své vysoké politické citlivosti předmětem velkého utajení. Navenek proti ní sice pákistánští politici protestují, v skrytu ji však schvalují. Američané se k útokům probíhajícím pod patronací CIA veřejně obvykle odmítají přiznat, šéf výzvědné agentury Leon Panetta nicméně připustil, že jsou „efektivní" a že „budou pokračovat".
Jak nyní vyšlo najevo, snažila se Bushova administrativa v CIA útoky bezpilotních letadel částečně nahradit tajnými zabijáckými komandy, které by odstraňovaly členy Al-Káidy méně nápadným způsobem, stejně jako to dělaly speciální týmy v Iráku. Program tajený i před Kongresem se však nikdy zcela nerozjel a Panetta jej v červnu zarazil.
Naopak aktivity UAV za Obamova prezidentství zintenzivnily. Od jeho nástupu do funkce jich proběhlo nejméně 24, poslední tento v pátek.
Další útoky jinde
Predatory a Reapery vzlétají z letiště Šamsi nedaleko města Kvéta v provincii Balúčistán na jihozápadě Pákistánu. A tam se podle březnového článku v The New York Times soustřeďuje pozornost Bílého domu stále častěji.
Už dlouho se spekuluje o tom, že se v Kvétě ukrývá šéf afghánského Talibanu Mulla Omar. Nyní sem kvůli bombardování FATA údajně zamířila řada dalších předáků Talibanu i Al-Káidy.
Balúčistán navíc sousedí a afghánskou provincií Helmand, kde nyní probíhá největší ofenziva americké námořní pěchoty od války ve Vietnamu a Pentagon tak očekává, že se některé jednotky afghánského Talibanu stáhnou právě do Balúčistánu.
Bílý dům nyní přemýšlí, zda útoky bezpilotních letadel nezaměřit i na tuto velkou, ale řídce osídlenou pákistánskou provincii. Podporuje to prý například šéf velitelství Střed (CENTCOM) David Petraeus, pod nějž Pákistán a Afghánistán patří.
Taliban versus Al-Káida
„Musíme připustit, že útoky bezpilotních letadel na kmenových územích způsobily minulý rok smrt přinejmenším některých ozbrojenců - možná některých důležitých členů hnutí," píše v editorialu pákistánský deník The News, který před rozšířením operací do Balúčistánu varuje. „Také ale vyvolaly obrovský vztek a zášť mezi obyčejnými lidmi, kteří byli rovněž mezi oběťmi bomb a raket, které zabíjejí a ničí domy bez rozdílu."
Podle Chána je také nutné rozlišovat mezi Talibanem a Al-Káidou.
„Skutečným nepřítelem byla vždy Al-Káida. To jsou ti, kdo mají kapacity zaútočit na západní cíle, ne Taliban. Taliban jsou jen částečně vzdělaní lidé, kteří prakticky ničemu nerozumějí a nemají schopnosti provádět operace mimo afghánsko-pákistánskou hranici. Paštuni také nebyli zapojeni do mezinárodního terorismu" tvrdí pákistánský politik.
„Obama prozatím válečné nasazení v Pákistánu, který je už pod společným názvem AfPak vydáván s Afghánistánem za jediné bojiště, zvyšuje. Jedním z průvodních jevů je i to, že hodlá v Islámábádu po vzoru Bagdádu postavit další opevněné miniměsto eufemisticky nazývané novou ambasádou. Jeho cena bude 736 milionů dolarů.
Toto je pátý díl seriálu Aktuálně.cz o Obamově válce proti teroru.
