Památník se skládá z 2711 kamenných bloků dosahujících až 4,7 metru. V několika z nich se však v posledních dnech objevily trhliny. Podle ředitele památníku Uwe Neumaerkera probíhá expertíza, která by měla prokázat, zda jsou trhliny v kamenech tolerovatelné či nikoliv.

Řešení najdeme na jaře

"Pokud se zjistí, že trhliny převyšují míru zaručenou výrobcem, celý problém prodiskutujeme," prohlásil Nuemaerker. "V žádném případě nemůžeme připustit rozpadnutí či kolaps bloků a celého památníku."

Stavba vyrostla přímo v centru města, na dohled od Reichstagu a v blízkosti Braniborské brány. Přestože rozhodnutí o výstavbě padlo již v roce 1989, čekalo se celých šestnáct let, než se památník stal součástí Berlína. Kromě kamenného labyrintu připomínajícího odcizení a ztracenost se navštěvníci dozví v informačním centru více o vyvraždění šesti milionů Židů. 

Památník je dílem amerického architekta Petera Eisenmana a jeho celková cena dosáhla 27,6 millionů euro. Podle Neumaerkera se však porušení památníku očekávalo. Je volně přístupný lidem a ti mohou mezi bloky volně procházet.

"Opět se sejdeme v březnu, až skončí zimní období a domluvíme se, jestli je třeba něco dělat, popřípadě co," dodal.

Oběti nacismu si zaslouží úctu

Mnoho kritiků se již krátce po otevření památníku pozastavilo nad skutečností, že veřejnost neukazuje dostatečnou úctu k obětem nacismu: na sloupech skákaly děti a mladiství, návštěvníci kouřili nebo se na sloupech slunili a podobně.

Uvažovalo se o ohrazení památníku a uvedení pravidel pro návštěvníky. Jedním z nejprominentnějších odpůrců a kritiků takových opatření byl také architekt památníku Peter Eisenman, který při jedné příležitosti řekl: "Jsem sice newyorčan, ale od nyní je část mé duše přítomna vždy zde v Berlíně."