Berlín (od naší spolupracovnice) - „Šéf odborových svazů Sommer se bojí, že by v Berlíně 1. května mohlo dojít k sociálním nepokojům. My tyto nepokoje chceme a uděláme vše pro to, aby k nim došlo."
Těmito slovy zahájil v úterý Jonas Schiesser, mluvčí berlínské Antify, tiskovou konferenci radikální levice. O tom, že nejde o plané řeči, svědčí zkušenosti Berlíňanů z minulých let. Od roku 1987, kdy se v Berlíně v souvislosti s oslavou svátku práce objevily násilnosti poprvé, se v různé míře opakují každý rok.
Německá média se předhánějí v odhadech, jaký rozsah budou mít letošní nepokoje. Zatímco radní pro vnitřní záležitosti města Ehrhart Körting (SPD) novináře varuje před vyvoláváním zbytečné paniky, prezident berlínské policie radí letošní demonstrace nepodceňovat; plánuje nasadit až 5 000 policistů, posily přijedou i z dalších spolkových zemí.
Hlavním argumentem pro obezřetnost jsou právě zkušenosti z předešlých let - rádoby nevinné, řádně nahlášené demonstrace levicových skupin provázely opakovaně bitky s policií, házení kamenů na budovy bank a obchodů a zapalování aut či popelnic v ulicích. Vloni bylo zadrženo 162 osob a 103 policistů bylo zraněno; na zapalování aut ale nedošlo.
NPD znovu na scéně
Náznaky, že i letos dojde k nepokojům, se objevily už v posledních týdnech, kdy v Berlíně během několika nocí skupinka levicových radikálů zapalovala auta v centru města a házela kameny na banky.
Tento pátek by situaci mohla zdramatizovat zejména skutečnost, že veřejnou oslavu svátku práce nově nahlásila i krajně pravicová Národnědemokratická strana (NPD).
Na její „rodinné oslavě", jak celou akci oficiálně nazývají, je očekáváno až 1 000 osob. Mezi mluvčími se na pódiu objeví nejen předseda strany Udo Voigt, ale např. i Herbert Schweiger, veterán z jednotek SS.
„Hlavními body, které v projevech zazní, budou sociální otázka, globalizace a ekonomická krize. Motto celé akce: práci v Německu v první řadě Němcům, " řekl Klaus Beier, tiskový mluvčí NPD.
Naposledy radikální pravice v Berlíně veřejně vystoupila v roce 2004, kdy při jejím průvodu došlo ve čtvrti Lichtenberg k ostrým střetům s levicovými radikály. Ti nebudou zahálet ani tentokrát: uskutečnění akce NPD se prý budou snažit zabránit „všemi možnými prostředky," uvedl tiskový mluvčí Antify Jan Landers. Za provokaci levice mj. považuje umístění shromáždění NPD na náměstí nesoucí jméno Rudolfa Mandrelly, katolického soudce zavražděného nacisty.
Odveta zleva
Levicový blok, tzv. Revolucionáři, ale chystají i svoji vlastní demonstraci, která zpravidla celodennímu dění dominuje - začíná v podvečer uprostřed turecké čtvrti Kreuzberg a tradičně právě ji doprovázejí nejostřejší střety, většinou mezi levicovými radikály a policií.
Letos by se podle odhadů mělo sejít 8 - 10 000 demonstrantů, mezi nimi bude zastoupena např. Antifa, Blok za osvobození Mumia Abu-Jamala (amerického vězně) nebo Autonomové (anarchisté), připojí se i zástupci kurdské menšiny.
Levicoví radikálové se spojili pod mottem „Kapitalismus je válka a krize; za sociální revoluci!".
„Odbory nedělají svoji práci, bojíme se, že když lidé začnou ztrácet práci, přikloní se k pravici," komentuje demonstraci zástupce Autonomní skupiny Peter.
Násilí podle něj vždy vyvolává policie. Autonomní skupina také požaduje, aby policie v Kreuzbergu nebyla přítomna. „Chceme legalizaci politické generální stávky, manažery a bankéře považujeme za gangstery," dodává Peter k myšlence, která spojila příznivce Autonomní skupiny.
Řecká invaze
Během dne se budou konat i další demonstrace a průvody, celkem je nahlášeno 16 akcí. Oficiálně by měly pochody skončit ve 23:00. Právě tehdy ale ve zdejší O2-aréně skončí i finálové kolo basketbalové euroligy, kde se střetnou řecké týmy Panathinaikos Atény a Olympiakos Pireus; na tribunách je má podpořit až 2 000 fanoušků.
V Berlíně panují obavy, že i řečtí hooligans přijdou po skončení zápasu, tedy v době zpravidla nejostřejších bitek, podpořit Autonomní skupinu.
O odhodlání radikálů z řecké metropole postavit se mužům v uniformě kdykoli a kdekoli ostatně netřeba pochybovat. V živé paměti jsou ještě záběry z pouličních bitek v Athénách, k nimž došlo na přelomu loňského a letošního roku a které přerostly v masovou rebelii nejen proti represivním složkám státu, ale proti celému systému.
Někteří Berlíňané prvomájové demonstrace označují za divadélko pro turisty, které svůj politický smysl již dávno ztratilo. Jedno je ale jisté: berlínská policie, šéfové levicových radikálů i NPD je berou víc než vážně.
