Nynější silná vlna protestů vypukla minulou neděli poté, co odhady výsledků voleb ukázaly na přesvědčivé vítězství Lukašenka, což následně potvrdily i oficiální výsledky. Demonstranti i hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská ale považují volby za zfalšované.
Koordinátorka iniciativy Exit Poll a rodačka z Minsku žijící v Česku Kryscina Šyjanoková tento týden pro DVTV uvedla, že jsou tyto protesty odlišné od těch v minulosti kromě jiného i právě tím, že se přelily mimo Minsk. "Protesty se včera (v neděli 9. srpna, pozn. red.) konaly nikoliv jen v hlavním městě, ale ve třiceti třech obcích, takže bych řekla, že je zasažen celý stát," uvedla Šyjanoková.
Protesty se týkají i těch nejmenších měst, jak popsal již minulý měsíc napříkald polský web Outride.rs. Demonstrace totiž předcházely už i volbě prezidenta a již tehdy je násilně potlačovala policie. Například 20. června se konala demonstrace v městečku Hancavičy na jihozápadě země, kde žije necelých 14 tisíc obyvatel. Protest rozehnala policie, jak dokazují videa z místa, zadrženi byli i novináři.
Mezi zatčenými byl i třiatřicetiletý Aliaxandr Bondar, který žije v Polsku a do rodného Hancavičy přijel na dovolenou. "Odtáhli mě do policejního auta, kde seděl člen policie. Jeho kolegové mu řekli, ať jim pomůže se zatýkáním lidí, on ale zůstal autě," popsal Bondar, podle kterého se policista odmítl na potlačování protestů podílet. Informace, že se v některých městech pořádková policie postavila proti nařízení zatýkat obyvatele, se objevily i při demonstracích minulou neděli.
And here’s a police officer in Brest region giving flowers to protesters. Such scenes are happening across the country - and all these men are risking punishment and their jobs under this government. Makes you realise how the mood has changed pic.twitter.com/J1kdU5SPuV
— Matthew Luxmoore (@mjluxmoore) August 15, 2020
V červnu, den před protestem v Hancavičy, vypukl protest ve městě Maladzečna, které leží asi 70 kilometrů od Minsku a taktéž jde o spíše menší město - obývá ho kolem 100 tisíc lidí. I zde se demonstranti střetli s policií, když se snažili bránit muže, kterého policie podle nich násilně zatkla.
Podle serveru Outride.rs mají lidé v menších městech důvod k protestům také z ekonomických důvodů. Například zmiňované Hancavičy patří k nejchudším území v Brestské oblasti. Lidé tu často dojíždějí za prací do sousedního Ruska či Polska.
Lukašenka, který se v zemi drží u moci nepřetržitě od roku 1994, řada lidí kritizuje kvůli ekonomické recesi, nízkým platům i důchodům. K lepším hospodářským vyhlídkám nepřispěla ani pandemie koronaviru, průzkum varšavského think-thanku BAW (Belarusian Analytical Workshop) z letošního jara ukázal, že se 62 procent Bělorusů domnívá, že se mezi únorem a dubnem zhoršil ekonomický stav země.
Běloruský politický analytik Aliaxandr Klaskouski uvedl, že nynější demonstrace volají po odstranění Lukašenka na rozdíl například od protivládních nepokojů před třemi lety, které patřily k těm největším za poslední roky. Tenkrát obyvatelé protestovali proti kontroverznímu dekretu, který nařizoval vybírat zvláštní daň od lidí, kteří pracovali méně než 183 dnů ročně, a od hlavy státu se dožadovali jeho zrušení. "Dnes už do prezidenta žádné naděje nevkládají. Prostě jen chtějí vyměnit toho muže v čele," domnívá se Klaskouski, který působí v běloruské nezávislé zpravodajské agentuře BelaPAN.
