Rangún - Vojenská vláda v Barmě se chystá propustit na svobodu více než šest tisíc vězňů, kteří projevili „dobré chování a kázeň".
S amnestováním se má začít už v sobotu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní televizi v Myanmaru, jak zemi před dvaceti lety oficiálně přejmenovala tamní junta. Podle MRTV je rozhodnutí motivováno „sociálními ohledy na rodiny" vězněných.
Oznámení přišlo pouhý den poté, co zemi opustil zpravodaj OSN pro lidská práva Tomás Ojea Quintana. Ten během svého pětidenního pobytu navštívil i věznice Insein v Rangúnu a Pa-an v Karenském státě, kde jsou zadržováni také političtí vězni. S pěti z nich argentinský právník hovořil.
Vězni svědomí
Jak ale uvedl mluvčí opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Nyan Win, je krajně nepravděpodobné, že by se amnestie vztahovala i na disidenty.
„Nemyslím si, že bude propuštěno nějaké větší množství vězňů svědomí," cituje mluvčího NLD agentura Reuters. „Při poslední amnestii v loňském roce jich bylo mezi devíti tisíci propuštěnými jen asi deset."
Barmská junta, která v zemi vládne od roku 1962, popírá, že by věznila lidi jen pro jejich odlišný názor. Všichni ze zadržovaných podle generálů prokazatelně porušili zákon.
V Thajsku sídlící Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) ale v Barmě eviduje více než dva tisíce vězňů svědomí, mezi nimi i vůdkyni NLD a laureátku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, která už strávila přes 13 let v domácím vězení.
Quintanovi se s ní setkat nepodařilo. A nepřijal jej ani šéf barmské junty, generál Than Shwe.
„Stav lidských práv zůstává v Myanmaru složitý. Je těžké potvrdit, zda došlo k nějakému zlepšení," zhodnotil argentinský právník závěry své již druhé návštěvy od loňského srpna.
„Pozitivní signály"
Přesto prý z jednání, která vedl se zástupci junty v hlavním městě Nay Pyi Taw, vzešly určité „pozitivní signály". Tlumočil jim především požadavek mezinárodního společenství na propuštění všech politických vězňů v zemi.
„Projednával jsem tuto záležitost s ministrem vnitra a on řekl, že toto doporučení zváží," citovala Quintanu agentura Reuters. Ta také hovořila s nejmenovaným bývalým politikem z Barmy, který naopak neměl o výsledcích Quintanovy mise valné mínění:
„Podle toho, co se jeho aktivitách ví, je těžké vidět nějaké konkrétní výsledky. Vlastně to byla taková řízená prohlídka, během níž absolvoval schůzky s lidmi, které mu zajistil režim," shrnul.
Argentinskému právníkovi se podařilo vymoci si návštěvu Karenského státu, kde zdejší etnická menšina Karenů vede už 60 let ozbrojený boj proti centrální vládě a kde také podle mezinárodních organizací dochází k masivnímu porušování lidských práv civilního obyvatelstva ze strany barmské armády.
Do Kačjinského státu a státu Rakhine (Arakan), kde žije utlačovaná muslimská menšina Rohingyů, jej ale úřady nepustily.
