Řím - Via Cupa se dá volně přeložit jako Ponurá ulice. Ulice v centru Říma v posledních měsících dostává svému nelichotivému jménu.
Zdejší uprchlické centrum Baobab zavřela policie loni v prosinci, krátce po teroristických útocích v Paříži. Dobrovolníci - lékaři, bývalí státní úředníci či projektanti - se ale nevzdali a rychle zřídili jiný kemp.
Peníze na provoz přicházejí z dotací, prosby o pomoc s věcmi či léky se pravidelně objevují na facebookové stránce centra. Nabídka Baobabu je prostá: stany, toalety, tři jídla denně. Migranti - převážně Eritrejci, Somálci či Súdanci - se sem přesto hrnou po tisících. Většinou zůstanou dva tři dny, než se vydají na další cestu za příbuznými v jiných částech Evropy.
To ale stupňuje napětí mezi místními a uprchlíky. "Kvůli zápachu ani nemůžeme otevřít okno," stěžuje si Valeria, která žije s šestiletým synem a manželem hned vedle stanového tábora. "Toalety jsou věčně neumyté a po ulici běžně teče špinavá voda," doplňuje další žena.
Ochrana před pašeráky lidí
Situace je zoufalá, což přiznávají i sami zakladatelé centra. Lidem i úřadům se ale snaží vysvětlit, že přístřeší pro uprchlíky v tranzitních centrech je potřeba nejen z humanitárních důvodů, ale také jako obrana před pašeráky.
"Jednou v červenci doprovodili dva naši dobrovolníci čtyři mladé Eritrejce na autobusové nádraží, aby si koupili lístky do Milána. Jejich cílová destinace bylo Německo, Norsko a Holandsko. Pokud bychom jim tenkrát nepomohli, mohli skončit v rukou pašeráků," vysvětluje Sergio.
Místním ale podobná ujištění nestačí. Bojí se o vlastní bezpečnost. Gianluca Fasano, majitel pojišťovací kanceláře, se kvůli tomu koncem června přestěhoval do jiné části Říma. Klientům i zaměstnancům to zdůvodnil právě tím, že už se na daném místě necítil bezpečně.
"Každý den se odehrávají nějaké útoky. Nemůžeme vědět, kdo se nachází ve stanovém táboře. Věříme, že to jsou dobří lidé, ale prostě nevíme," řekl agentuře Reuters.
Obavy o bezpečnost
Jak místní, tak dobrovolníci se proto už před více než sedmi měsíci obrátili na radnici, aby jim pomohla najít vhodnější místo pro centrum. Marně.
Naděje jim svitla teprve s příchodem nové starostky Virginie Raggiové. Ta je sice ve funkci teprve od června, ale intenzivně spolupracuje s opatrovnickými zařízeními a humanitárními organizacemi a do příštího týdne chce mít hotový plán, kam migranty z ulic přemístit.
Itálie je přitom společně s Řeckem jednou z evropských zemí, na něž současná migrační krize dopadla nejhůře. Je strategickým tranzitním územím pro uprchlíky směřující dál na evropský kontinent.
Momentálně poskytuje ubytování zhruba 140 000 žadatelům o azyl, což je sedmkrát více než v roce 2013. Od začátku roku přitom přes Středozemní moře dorazilo na 100 000 dalších běženců.
