Vídeň - To, že má téměř každý třetí obyvatel Vídně migrantské kořeny, se nyní rozhodly využít některé vídeňské bankovní pobočky.
Nové zákazníky se snaží nalákat znalostí turečtiny a bankovními produkty zohledňujícími životní styl migrantů. Obdobný trend, i když v menší míře, se již objevil také v Praze.
Deník Die Presse, který o novém marketingovém záměru bank informoval, pojmenoval jejich snahy jako "etnobankovnictví". Podle Wernera Schediweho z banky Raiffeisen cílí strategie na migranty jako nové zákazníky.
Podle aktuální studie RegioData Research se kupní síla migrantů pohybuje ve výši 20 miliard eur. To je více než 13 procent kupní síly všech Rakušanů. Je to také více peněz, než v Rakousku vydají turisté.
Některé vídeňské pobočky proto zákazníkům nabízejí komunikaci v turečtině, bosenštině, srbštině a chorvatštině. Slibují si tak lepší informovanost a přístup k bankovním produktům.
Bankovní poradenství vietnamsky
Podobnou strategii zvolila také Poštovní spořitelna v Praze 4 - Písnici, v ulici Libušská: "Na pobočce působí bankovní poradce, který hovoří vietnamsky. Vietnamská komunita se tak snadněji dostane k bankovním službám, které kvůli jazykové bariéře nemohla využívat v takovém rozsahu jako česká klientela," uvedla Denisa Salátková, tisková mluvčí Poštovní spořitelny.
Komerční banka zase letos v květnu otevřela speciální pobočku pro zahraniční klienty: "Mezi standardní služby patří komunikace v anglickém, francouzském, německém, španělském a ruském jazyce, dokumenty v angličtině či provozní doba přizpůsobená nárokům zákazníků," řekla Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.
Obdobnou "zahraniční" pobočku má i Česká spořitelna a také UniCreditBank. Ta ale navíc otevřela také centrum speciálně určené pro italskou klientelu.
Rakouská Raiffeisen však zašla ještě dále. Některé bankovní produkty totiž připravila tak, aby zohledňovaly životní styl migrantů. Protože je například známo, že turecké svatby bývají velké a nákladné, připravila banka speciální svatební půjčku.
Jiné rakouské banky však zatím případné speciální potřeby migrantů nezohledňují. Bank Austria se podle slov svého mluvčího Matthiase Raftla drží rovného přístupu k zákazníkům a v žádném případě neplánuje pojmenovávat některé pobočky jako "migrantské".
Složení zaměstnanců Bank Austria je podle něj navíc velmi mezinárodní a mnozí by jistě se zákazníky - i z důvodu vlastního migrantského původu - uměli hovořit cizími jazyky.
Podobně k cizojazyčným klientům přistupuje podle svého mluvčího Tomáše Kofroně také česká Raiffeisen: "Na každé pobočce jsme schopni obsloužit klienty v cizím jazyce, nechceme se ale zaměřovat speciálně na cizince." Obdobný přístup mají také GE Money Bank a ČSOB.
