Sofia - Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal v pondělí v bulharské metropoli Sofii se svým protějškem Bojkem Borisovem.
Babiš vyrazil do Sofie především proto, aby diskutoval o prioritách bulharského předsednictví v Radě EU, které bude trvat do konce června. Bulharsko za priority označilo bezpečnost, stabilitu a solidaritu. "Jsem velice rád, že máme na tato témata stejný názor," uvedl český premiér po jednání.
Ještě před jednáním se Babiš nechal slyšet, že za bulharského předsednictví bude Evropská unie projednávat "velice důležité agendy". Jako příklad uvedl oblast rozpočtu, ve které se Česko s Bulharskem shoduje na nutnosti zachování silné kohezní politiky, či migrační reformu známou jako Dublin IV. Babiš upozornil, že se Sofia bude muset v rámci svého předsednictví zabývat také plánovaným odchodem Británie z Evropské unie.
Obě země se podle Babiše na společné schůzi shodly na nutnosti najít celoevropský kompromis při řešení migrace. Toto téma označil Babiš za jeden z hlavních okruhů rozhovoru s Borisovem. Podle Babiše je "nepřijatelné", aby došlo k přehlasování některých států jako v roce 2015, kdy většina členských zemí proti vůli Česka, Polska, Maďarska a Rumunska kvóty schválila.
Kvóty na přerozdělování migrantů jsou podle českého premiéra "neefektivní" a "rozdělují Evropu". "Spoléháme na bulharské předsednictví, že najdeme konsenzus," dodal Babiš.
Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace "rozumného kompromisu". Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.
Premiér Babiš právě jedná s bulharským premiérem Borisovem o prioritách Bulharské republiky během předsednictví v Radě EU. Jsou to bezpečnost, stabilita a solidarita. Hovoří se také o ekonomické spolupráci. pic.twitter.com/BTzXHPak21
— Úřad vlády ČR (@strakovka) January 22, 2018
Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti zamíří. "My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít," řekl předseda české vlády, který má v Sofii na programu také schůzku s prezidentem Rumenem Radevem.
Babiš podpořil vstup Bulharska do Schengenu
Po jednání s Borisovem český premiér rovněž podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. "Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do Schengenu," řekl Babiš s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Babiš svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého unijního předsednictví Sofia zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v bulharské metropoli a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.
Česko-bulharské vztahy označil Babiš za "velice dobré". Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je "hluboké".
Babiš: O ČEZ se bavit nebudu
Po tiskové konference, na které novináři nesměli klást dotazy, se jeden z bulharských žurnalistů Borisova přece jen zeptal na téma, které podle místního tisku v souvislosti s Českem zajímá Bulhary asi nejvíce - prodej bulharských aktiv české energetické společnosti ČEZ. "To není naše téma," řekl zjevně rozezlený bulharský premiér a odešel. Babiš už před odletem z Prahy uvedl, že o ČEZu v Bulharsku jednat nebude.
ČEZ se loni dohodl na prodeji bulharské černouhelné elektrárny Varna firmě SIGDA a dál hledá kupce pro další bulharské aktivity. Z Bulharska chce odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a také proto, aby se mohl soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie.
Český podnik vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, obsluhuje tam přibližně tři miliony zákazníků. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Reagoval tak na zásahy bulharských institucí, které prý jeho podnikání v zemi poškozují, a na dlouhodobě kritickou situaci na místním energetickém trhu. Firma vznesla nároky v řádu stovek milionů eur.
