Arméni hlásí už téměř sedm stovek mrtvých vojáků od začátku války 27. září a na konci minulého týdne se objevila hrůzná fotografie na internetové síti Telegram. Ázerbájdžánský voják na ní drží v ruce hlavu sťatého arménského zajatce.
V kritice Turecka, které dodávkami zbraní podporuje Ázerbájdžán, se shodují Rusko i Spojené státy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že pozici Turecka Moskva odmítá a spor o Náhorní Karabach nelze vyřešit silou.
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo Ankaru "napomenul," že dodávkami zbraní Baku konflikt zhoršuje a znemožňuje dodržování příměří. "Potřebujeme teď diplomatické řešení, a ne to, aby některé země ještě víc podpalovali sud s prachem," upozornil Pompeo.
Arméni tvrdí, že odrazili útok ázerbájdžánského dělostřelectva a pěchoty, zatímco podle Baku ázerbájdžánské síly v Karabachu postupují.
Podle dostupných fotografií to vypadá, že několik karabašských vesnic Ázerbájdžánci skutečně dobyli, ačkoliv nejde o rozsáhlé území. V Karabachu kvůli bombardování uprchla ze svých domovů zhruba polovina ze 150 tisíc obyvatel.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev přitom pohrozil blíže nespecifikovanou odpovědí, pokud arménská strana zasáhne plynovod a ropovod, vedoucí jen zhruba třicet až čtyřicet kilometrů severně od Náhorního Karabachu.
Zároveň obvinil Arménii, že se snaží potrubí zasáhnout. Jerevan to odmítl a označil za fantazírování. "Arménie útočí na naše potrubí a chce nad ním převzít kontrolu. Pokud to udělá, důsledky budou pro ní tvrdé," řekl Alijev v rozhovoru pro tureckou televizi Haberturk.
Ropovod známý pod názvem Baku-Tbilisi-Ceyhan se dosud jednou ocitl blízko zásahu, když arménské dělostřelectvo bombardovalo město Gjanžda v Ázerbájdžánu. Oblastí vede také plynovod, označený zkratkou BTC. Pro Ázerbájdžán se jedná o kritickou infrastrukturu, protože na energetice jeho hospodářství stojí.
"Ázerbájdžánská ekonomika je už nyní pod tlakem kvůli poklesu cen ropy a koronaviru. Další výpadek příjmů, i když by nebyl dlouhodobý, může vyvolat nepokoje a protesty," uvádí analytik David Byrne ze serveru Eurasia.net.
Ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan se začal stavět v roce 1999, v provozu je od roku 2006. Velký podíl v něm má firma British Petroleum.
Ropa jím vede z Kaspického moře přes Gruzii do tureckého přístavu Ceyhan na pobřeží Středozemního moře. V tankerech pak míří dál do Evropy.
