Rangún - Barmská opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) v pátek vyjádřila vážné obavy o zdraví své vedoucí představitelky Aun Schan Su Ťij.
Tu od poloviny května soudí za převážně zavřenými dveřmi speciální tribunál za údajné porušení podmínek domácího vězení v souvislosti s neohlášenou návštěvou amerického občana u ní doma.
Pokud by ji soud shledal vinnou, hrozí jí až pětiletý trest vězení. V opačném případě by se měla poprvé po šesti letech dostat na svobodu, neboť jí v mezidobí skončilo šest let trvající domácí vězení, které jí barmský vojenský režim prodloužil na maximální možnou dobu.
„Podle našich informací nemůže paní Aun Schan Su Ťij v noci dobře spát kvůli křečím v nohou, které ji den co den trápí," uvedla NLD ve svém prohlášení. „Zoufale potřebuje řádnou lékařskou péči a my máme o její zdraví velmi vážné obavy."
Závěrečné slyšení odloženo
Su Ťij, které bude příští měsíc 64 let a za poslední dvě dekády strávila v internaci už 13 let a 7 měsíců, byla převezena 14.května ze svého domu u jezera Inya do nechvalně známé rangúnské věznice Insein, kde byla v minulosti souzena a uvězněna řada barmských disidentů.
Krátce předtím musela být ošetřena kvůli problémům s nízkým tlakem a akutní dehydratací. Zprávy o jejím podlomeném zdraví se čas od času objevovaly už dříve. Do její vily měl v posledních šesti letech kromě dvou opatrovnic přístup už jen její osobní lékař, který přicházel na pravidelné kontroly.
Člen právního týmu souzené opoziční vůdkyně, Nyan Win, také agentuře Reuters řekl, že soud bez udání důvodu přeložil termín závěrečného slyšení z příštího pondělka na pátek.
Právní nesrovnalosti
Jak na svých internetových stránkách informoval barmský exilový magazín Irrawaddy, obhajoba během čtvrtečního přelíčení, kdy směla vyslechnout jediného svědka, jehož jí soud schválil, celý proces zpochybnila.
Upozornila mimo jiné na to, že obžaloba je založena na ustanoveních zákona o ochraně státu před podvratnými elementy, který přímo vychází z ústavy přijaté v roce 1974. Její platnost ale současná junta pozastavila už v roce 1988 a loni ji (stejně jako s ní související zákony) definitivně anulovala přijetím nové ústavy.
Kromě toho obhajoba od začátku namítá, že je absurdní soudit Su Ťij za to, že do jejího domu pronikl nezvaný host, o jehož záměrech nebyla - a vzhledem k totální izolaci ani nemohla být - předem informována.
Pokud prý došlo k porušení podmínek domácího vězení, které na opoziční představitelku junta uvalila, pak se tak stalo především vinou selhání ostrahy, tvrdí obhájci.
Kritika ze zahraničí
Soudní proces s jedinou vězněnou držitelkou Nobelovy ceny míru zpochybnila i řada zahraničních vlád včetně českého předsednictví EU. Za vykonstruovaný jej tento týden označil také americký prezident Barack Obama.
Ten se zároveň připojil svůj hlas k rostoucímu počtu těch, kdo volají po okamžitém a bezpodmínečném propuštění disidentky, jež v roce 1990 dovedla svou stranu k vítězství v jediných svobodných volbách, které v její zemi od armádního puče v roce 1962 proběhly.
Většina pozorovatelů je nicméně přesvědčena, že junta je odhodlána udržet svého úhlavního nepřítele za mřížemi přinejmenším do té doby, než v zemi příští rok proběhnou nové volby, které mají režim legitimizovat.
