Vídeň/Praha - Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v pátek schválila kontroverzní "jadernou výjimku" indickému státu a začne v zemi provádět pravidelné kontroly všech civilních jaderných zařízení.
Indie, která nepodepsala téměř univerzální smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), tak může být krátce po tomto průlomovém rozhodnutí vpuštěna na mezinárodní trh s jadernými technologiemi. Z něho právě NPT státy, které ji nepodepsaly, vylučuje. Výměnou za to otevře část svých jaderných zařízení inspekcím MAAE.
Kontroverzní výjimka
"Půjde o prohloubení kontrolní činnosti agentury," řekl Aktuálně.cz ředitel Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) RNDr. Ladislav Barták.
"Jde o rozšíření stávajících dohod s Indií, které umožní větší inspekce. Indie se také zavazuje, že nebude dodávat jaderné materiály a technologie jiným státům," tvrdí Barták.
Podle některých kritiků se však Indii dostává nespravedlivého zvláštního zacházení a jedná se o další úder smlouvě, která udržuje světovou jadernou bezpečnost.
Může se prý totiž jednat o nebezpečný precedens odměňující stát, který nehledě na NPT vyrobil a roku 1974 otestoval jaderné zbraně.
Kromě Indie nejsou signatáři smlouvy ještě dva jaderné státy: Izrael a Pákistán. Vedle nich svou atomovou pumu vyrobila také Severní Korea, ale až poté, co od NPT odstoupila.
Proti udělení výjimky je zejména odvěký rival Indie Pákistán.
"Samozřejmě, že Pákistáncům se nelíbí, že Indie má dostat nějaké výhody, a oni ne, ale oni také mohou zažádat o rozšíření svých dohod," komentuje to Barták.
Argumenty pro
Některé z indických argumentů však znějí logicky. Tím nejdůležitějším je, že nemůže být trestána kvůli smlouvě, kterou nikdy nepodepsala.
Dále rodící se asijská velmoc poukazuje na to, že - na rozdíl od Pákistánu - jaderné technologie nešířila do dalších států, a tedy i jako nesignatář jednala v souladu s NPT. Na rozdíl od Severní Koreje nebo Íránu není také vnímána mezinárodním společenstvím jako hrozba.
Logické je i tvrzení, že s udělením výjimky jde ruku v ruce také větší kontrola indického arzenálu.
"Otázka, zda to poškodí NPT, je diskutabilní. Máme tři státy, které se nikdy netajily, že s NPT nesouhlasí, taková je realita. Jedná se tedy o něco úplně jiného, než případ Severní Koreje, která dohodu podepsala a nedodržela," tvrdí Barták.
"Můj osobní názor je, že to NPT ohrožovat nebude. Indie smlouvu nepodepsala, protože jí připadala nespravedlivá," myslí si také Zdeněk Kříž, který dříve v MAAE pracoval v kontrole bezpečnosti jaderných zařízení.
"Jde o otázku důvěry. Írán smlouvu podepsal, ale nemá důvěru mezinárodního společenství," dodává.
Argumenty proti
Ovšem i argumenty protistrany mají váhu. Tím zřejmě nejdůležitějším je, že Dillí nyní nenabízí dohled nad všemi svými 22 jadernými reaktory, ale pouze nad čtrnácti, které slouží pro civilní účely. Vojenské objekty budou i nadále pro inspektory MAAE zapovězeny.
"Indie se bude nacházet v pozici podobné původním jaderným zemím: Británii, Číně, Francii, Rusku a Spojeným státům," říká Zdeněk Kříž
Sama tak určí, která jaderná zařízení kontrolorům otevře, a která nikoli.
Dalším protiargumentem je, že se kontrola civilních zařízení provádí právě proto, aby bylo jasné, zda nedochází k jejich zneužití pro výrobu jaderné zbraně.
Když zde existuje paralelní jaderný program, který podléhá utajení, nemají tyto kontroly přílišný smysl.
Jednání Vídní nekončí
Ani po pátečním "ano" Rady guvernérů MAAE nemá ještě Dillí vyhráno. Důvodem, proč to vše podstupuje, je snaha koupit od Spojených států jaderné reaktory a palivo.
Další organizací, která bude o indickém jaderném programu jednat, bude na konci srpna tzv. Skupina jaderných dodavatelů (NSG), zastupující země obchodující s nukleárními technologiemi. Ta musí otevření mezinárodního jaderného trhu Indii posvětit.
Pak je dále třeba, aby obchod prošel Kongresem Spojených států. V indickém parlamentu byl už těsnou většinou schválen.
