Berlín, Atény - Pokud chce Řecko dostat od Evropské unie další mnohamiliardové půjčky, musí poskytnout jasné záruky, že bude schopno postupně snížit své zadlužení. V opačném případě by mělo zvážit svůj případný odchod z eurozóny.
Přesně takové hlasy znějí v těchto dnech z řad německé vládní koalice, která začíná debatovat nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. A jelikož veřejný dluh ustavičně stoupá také ve Spolkové republice, hledá kabinet kancléřky Angely Merkelové všechny způsoby, jak ušetřit.
"Takhle to dlouhodobě dál nepůjde, také další země by se mohly dostat do pokušení vést nezodpovědnou výdajovou politiku na náklady jiných států," řekl v rozhovoru pro deník Südwest-Presse finanční expert koaliční Svobodné demokratické strany (FDP) Hermann Otto Solms.
"Země by namísto toho mohla mít zpět svou národní měnu, přizpůsobit své hospodářství (krizovým podmínkám) a postupně stabilizovat státní finance," snažil se Solms Řekům zpříjemnit představu, že by opětovně zavedli drachmu.
Pro podobný krok se vyslovil také poslanec Křesťansko-demokratické unie (CDU) Wolfgang Bosbach či již dříve zemský šéf sesterské Křesťansko-sociální unie Hans-Peter Friedrich.
Kancléřka Merkelová sice společně s ministrem financí Wolfgangem Schäublem zopakovala, že vláda premiéra Jorgose Papandrea musí ještě více snížit rozpočtové výdaje, výstup Řeků z eura ale odmítla s tím, že by mohl mít "dominový efekt".
Náklady na znovuzavedení národních měn by navíc byly natolik astronomické, že by pro státní pokladny daných zemí znamenaly katastrofu.
Aténám se snižovat dluh nedaří
Obavy poslanců vládní koalice posílily poslední zprávy z Řecka hovořící o tom, že se Papandreově vládě nijak nedaří zkrotit hrozivě narůstající dluh.
Rozpočtový deficit má podle posledních odhadů činit na konci roku osm namísto plánovaných 7,6 procenta a hospodářský růst mínus pět namísto mínus 3,5 procenta. Výběr daní dále klesá a výnosy z privatizace nejsou ani zdaleka takové, jak Papandreův kabinet očekával.
Úsporná opatření a navýšení DPH, s nimiž vláda přišla v uplynulých měsících, se navíc ukázala jako kontraproduktivní, protože Řekové výrazně omezili svou spotřebu.
Evropská unie, Evropská centrální banka i Mezinárodní měnový fond přesto naléhají na to, aby se socialistická vláda v Aténách především snažila dále redukovat mzdové výdaje ve veřejném sektoru.
Opoziční Nová demokracie zase požaduje "program hospodářské konjunktury", tedy výrazné snížení daní firmám.
V Řecku navíc stoupá nezaměstnanost. Koncem roku by mohla postihnout až 18 procent práceschopné populace.
Evropský záchranný fond ohrožuje koalici
Ostrá slovní přestřelka se v rámci vládní koalice v Německu strhla kvůli Evropskému fondu finanční stability (EFFS), který má pomoci zemím nejhůře postiženým krizí. Vedle Řecka především Portugalsku a Irsku, přičemž není vyloučeno, že by z něj v budoucnu mohly čerpat také Španělsko nebo Itálie.
Objem fondu má být navýšen z původních 440 na 780 miliard eur, přičemž podíl německých garancí by se zvedl ze 123 na 211 a v případě nutnosti dokonce na 253 miliard eur.
A to se nelíbí řadě poslanců CDU a FDP. Celkem čtrnáct z nich se postavilo proti příslušnému návrhu rozpočtového zákona, dalších jedenáct se v předběžném hlasování poslaneckých klubů odmítlo k dané problematice jasně vyjádřit.
Vládní koalice má přitom v Bundestagu většinu pouhých 19 hlasů. Opoziční sociální demokraté a Zelení ovšem Merkelové přislíbili, že ji podpoří - za předpokladu, že bude při debatě o rozpočtu, jenž má být schválen koncem měsíce, souhlasit s jistými ústupky.
Německá SPD chce v prvé řadě prosadit navýšení horní sazby daně z příjmu ze současných 45 na 49 procent. Tu by platily osoby vydělávající více než 100 tisíc eur ročně. Opozice hodlá také zrušit některá daňová zvýhodnění pro podnikatele, díky nimž si mohou z daní odpočítat kupříkladu náklady na benzín.
Ve hře je rovněž zvýšení minimální mzdy na 8,50 eura za hodinu. To by navýšilo daňové příjmy o sedm miliard.
Navrhovaný rozpočet počítá s výdaji ve výši 306 miliard eur a novým zadlužením na úrovni 27,2 miliardy.
