Astronauti Piers Sellers a Mike Fossum museli vyměnit kabelový systém na posuvném zařízení, na němž má být uchycen robotický jeřáb. Ten by bylo možné využít při případných opravách pláště raketoplánu během jeho pobytu na oběžné dráze.
Nainstalováno má být rovněž náhradní čerpadlo pro regulaci teploty. Opravy jsou nutné pro pokračování výstavby komplexu, na němž by měla být nejdříve namontována sluneční plachta. Tu má 28. srpna ze Země dopravit raketoplán Atlantis.
Prohlédněte si fotografie z výstupu astronautů
Německý kosmonaut Thomas Reiter a další dva stálí obyvatelé ISS mezitím začali s velkým úklidem. Odpad a vadné nebo nepotřebné součástky přemisťují do nákladního modulu Leonardo. Raketoplán Discovery příští týden odveze více než dvě tuny odpadu na Zemi.
Problémy při startu
Ačkoli start provázela stejná závada jako tragickou misi Columbie, podle NASA je posádka v bezpečí. Při startu se od vnější palivové nádrže odtrhlo celkem pět kousků ochranné pěny. Experti po několikahodinovém zkoumání videozáběrů ze startu prohlásili, že úlomky pro misi a její sedmičlennou posádku nepředstavují bezpečnostní riziko.
Raketoplán dnes úspěšně přistál u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde má zůstat osm dní. Během nich jeho posádka na stanici přemístí více než dva tisíce kilogramů vážící vybavení a zásoby. Na ISS také zanechá jednoho ze sedmi členů své posádky - německého astronauta Thomas Reitera.
Sedm astronautů už z Discovery přešlo na půdu orbitální stanice, kde se setkali s její posádkou - Rusem Pavlem Vinogradovem a Američanem Jeffreym Williamsem. Spojovací tunel mezi orbitální stanicí a raketoplánem byl otevřen zhruba dvě hodiny poté, co Discovery přistál.
Experti zatím vyhodnotili necelou polovinu záběrů, které pořídily kamery při startu. Podle jednoho z šéfů NASA Wayna Haleho byl pouze jeden z pěti utržených kousků pěny větší, než se předpokládalo, a pouze jeden zřejmě zasáhl plášť raketoplánu.
K jejich utržení navíc došlo až po uplynutí kritické doby, raketoplán už se nacházel příliš vysoko v atmosféře na to, aby zbytky pěny mohly raketoplán poškodit.
"Discovery obstál velmi, velmi dobře," uvedl Hale. "Neviděli jsme nic, co by v nás vzbudilo obavy, že příští mise raketoplánu nebude bezpečná."
Astronauti vzhůru, chystají se na kontrolu
Astronauti už se probudili do svého prvního plného dne ve vesmíru a připravují se zkontrolovat, zda raketoplán skutečně nebyl při startu poškozen. Pomocí robotického ramene a laseru si budou prohlížet nejzranitelnější místa ochranného pláště.
Větší rozžhavené kousky izolační pěny mohou poškodit keramický ochranný štít křídel. Jeden kus izolace o hmotnosti 700 gramů přivodil i zkázu Columbie z února 2003.
Také při loňském startu Discovery se kousky pěny odtrhly, minuly však plášť raketoplánu, který tak na rozdíl od Columbie zůstal nepoškozen.
Trpělivost se vyplatila
Jinak se start obešel bez problémů. "Jak se ukázalo, trpělivost se vyplatila," řekl s úlevou komentátor NASA Bruce Buckingham.
Pracovníci řídícího střediska v Kennedyho vesmírném centru se radostně objímali a gratulovali si. Cílem raketoplánu a jeho sedmičlenné posádky je mezinárodní vesmírná stanice ISS. Jejich mise má trvat dvanáct dní, na vesmírnou stanici a pro tamní osazenstvo vezou nezbytné zásoby a materiál pro dostavění stanice.
Dva astronauti Piers Sellers a Mike Fossum uskuteční během následujících dní minimálně dvě "vycházky" do kosmu.
Let Discovery je tentokrát sledován s větším napětím než obvykle. Pracovníci NASA odhalili v noci na pondělí na izolaci raketoplánu prasklinu, která je zhruba 20 centimetrů hluboká.
Vedení letu přesto rozhodlo, že raketoplán při startu ani přistání neohrozí. I kdyby podle nich kousek pěny při startu odpadl, nepoškodí fatálním způsobem plášť Discovery.
Vůbec poprvé v historii odstartoval raketoplán na nejvýznamnější americký svátek - Den nezávislosti.
Zlom pro pilotované lety
Let Discovery je zlomovým momentem pro pilotované lety do vesmíru. Možnost, že posádka přijde o život, byla odhadnuta na 1:100. Nejde však jen o životy astronautů, ale i velký test pro celý americký vesmírný program. V sázce je prestiž agentury NASA i další budoucnost raketoplánů.
Ředitel NASA Michael Griffin přiznal, že selhání Discovery by zřejmě znamenalo konec letům raketoplánů, a nechalo by tak nedokončenou mezinárodní kosmickou stanici ISS. Spojené státy by se ocitly bez prostředku, kterým mohou dopravovat lidi do vesmíru.
Obavy zůstávají
Mnoha lidem zůstávají v živé paměti obrázky explodujícího raketoplánu Columbia, které byly vysílány v přímém přenosu.
Infobox
POSÁDKA Posádku tvoří 7 zkušených astronautů a vědcůMichael Fossum (1957)
Specialista
Lisa Nowak (1963)
Specialistka
Mark Kelly (1964)
Pilot
Steven Lindsey (1960)
Velitel
Stephanie Wilson (1966)
Specialistka
Piers Sellers (1955)
Specialista
Thomas Reiter (1958)
Specialista
zdroj: NASA
foto: Reuters
Raketoplán se tehdy v roce 2003 při průletu atmosférou během přistávacího manévru rozpadl, když došlo k selhání tepelného štítu lodi.
Na palubě zahynulo všech sedm astronautů, včetně izraelského kosmonauta Ilana Ramona, který na orbitu vezl obrázek pražského chlapce Petra Ginze, který zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.
Sedm astronautů se vydává na tuto stěžejní cestu také tentokrát. Povede je ostřílený mazák Steven Lindsey, na palubě budou také dvě ženy-specialistky: Lisa Nowaková a Stephanie Wilsonová.
Evropa také na palubě
Jak už to u NASA poslední dobou bývá, i tentokrát bude do projektu zapojena Evropa. Na palubě budou Brit Piers Sellers a Němec Thomas Reiter a Evropská kosmická agentura (ESA) má velký zájem na tom, aby byl let úspěšný.
ESA totiž utratila už přes šest miliard dolarů (136 miliard korun) na vývoj a výrobu modulu Columbus, který má být připojen k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) během několika let.
Sám Reiter má největší obavy z toho, že si vesmíru za ten půlrok, který na ISS stráví, užije málo: "Nevím, jestli některý z mých amerických kolegů nahoru vzal Star Trek: Enterprise. Ale na něco takového se člověk po večeři vždycky rád podívá. Nebo Hvězdné války."
Do důchodu daleko
Pokud se let podaří, NASA plánuje ještě dalších 17 letů Discovery, než definitivně odejde do "důchodu" v roce 2010. Let raketoplánu je v Americe stále kontroverzní téma.
Například hlavní bezpečnostní expert a inženýr NASA Charlie Camarda kvůli přetrvávajícím potížím navrhoval s plánovaným startem počkat. Vedení však nakonec rozhodlo, že start za riziko stojí.
"Je to složité rozhodnutí," řekl šéf NASA Michael Griffin. "Strávili jsme na tomto rozhodnutí týdny," dodal. NASA odhaduje, že riziko havárie je 1:100.
Stephanie Wilson, nováček na palubě, k riziku s nadsázkou řekla, že šance 1:100 je lepší než 1:99. "Ale vážně, všichni jsme cvičeni pro naši misi, uvědomujeme si riziko," dodala.
Nic není bez chyby
Raketoplány v rámci amerického vesmírného programu uskutečnily už 114 kosmických misí, z nichž jen dvě skončily katastrofou.
První z nich, havárie raketoplánu Challenger v lednu 1986, si vyžádala životy všech sedmi astronautů na palubě, stejně jako to bylo v případě Columbie před třemi lety.
Dosud se lidé do vesmíru vydali 717krát a 18 z nich přišlo o život. Zdali budou ke svým výpravám ke hvězdám používat i nadále raketoplány, ukáže právě následujících několik dní.
