Berlín/Damašek - Husám Idrís sní o tom, že se jednoho dne vrátí do své pekárny v syrském Aleppu. Žije už tři roky v Berlíně, kam utekl před občanskou válkou. Teď se ale obává, že jeho sen může zničit nový plán syrského diktátora Bašára Asada, který chce zkonfiskovat opuštěné nemovitosti pro potřeby nové výstavby.
"Vyrůstal jsem v té pekárně," řekl agentuře Reuters sedmatřicetiletý otec tří dětí. "Nedovedu si představit, že bych o ni přišel."
Zákon č. 10 ještě nezačal být uplatňován v praxi, organizace na ochranu lidských práv a vlády států, v nichž syrští uprchlíci nalezli útočiště, však před ním už teď varují. Podle nich může Asadův plán učinit ze syrských běženců věčné exulanty, když přijdou o majetek ve své rodné zemi.
Ztratili by hlavní důvod vrátit se domů.
Patnáct žádostí denně
Idrís obíhá německé úřady, aby pro svou matku žijící v Sýrii vyřídil plnou moc a rodina si mohla činit nárok na pekárnu v Aleppu. Ve městě, které vládní vojska dobyla zpět od povstalců teprve před dvěma roky.
Není sám. Nový zákon spustil na syrské ambasádě v Berlíně příval žádostí o vyřízení plných mocí pro rodinné příslušníky, kteří zůstali v zemi zmítané válkou.
Podle jednoho z úředníků přichází od 10. dubna, kdy zákon vstoupil v platnost, každý den deset až patnáct žadatelů.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že své domovy v Sýrii opustilo šest milionů lidí. A dalších téměř šest milionů odešlo úplně ze země. V Turecku našlo útočiště tři a půl milionu Syřanů, milion jich žije v Libanonu.
Německo hostí 650 tisíc syrských uprchlíků. Žádná jiná evropská země nepřijala tolik běženců, a tak vládě v Berlíně dělá nový syrský zákon starosti.
Vyvlastnění běženců
"Dekret č. 10 má jednoznačně za cíl vyvlastnit uprchlíky," říká německý vládní úředník, který si nepřeje být jmenován. "Je zřejmé, že se Asad snaží původní populaci nahradit novou."
Asad by totiž s pomocí zákona mohl srovnat bývalé opoziční bašty se zemí. Postavil by některá města nebo jejich části úplně nanovo a osídlil by je výhradně svými stoupenci. Opozice v Sýrii by přestala existovat.
Syrská vláda to nicméně odmítá a hovoří o dezinformační kampani opozičních sil. "Tento zákon přichází v rámci programu rekonstrukce země a má za cíl nové uspořádání slumů, zejména těch, které byly vážně poničeny v oblastech kontrolovaných teroristy," uvedli zástupci syrské mise při OSN minulý měsíc v Ženevě.
Asad a jeho spojenci dnes ovládají téměř dvě třetiny Sýrie. Ti, kdo s jeho režimem nesouhlasili, tyto oblasti opustili a teď by měli přijít i o majetek.
Zákon původně stanovoval, že majitelé nemovitostí mají třicet dnů na to, aby potvrdili, že jsou vlastníky, jinak budou domy a pozemky zkonfiskovány. Tento měsíc vláda v Damašku lhůtu prodloužila na rok. Ochránci lidských práv a právníci běženců ale upozorňují, že dekret č. 10 obsahuje požadavek předložit potvrzení, že žadatel nebo jeho rodinný příslušník má na určitý majetek zákonné právo.
Vyvlastňování není novinka
"Vláda má za sebou dlouhou historii svévolných vyvlastnění majetku, která sloužila jejím ekonomickým a politickým cílům," tvrdí syrský právník Anvar Bunní, který se věnuje lidskoprávním otázkám.
"Právě protiprávní vyvlastňování půdy bylo roznětkou povstání proti režimu," pokračuje Bunní. "Kdo by se teď ale odvážil dělat si nárok na majetek v oblasti dříve ovládané opozičními silami, kterou vláda přeměnila v hromadu trosek?"
Aktivisté připomínají, že předchozí zákon z roku 2012, který vláda schválila pod záminkou rozvoje bytové výstavby, byl uplatňován především v oblastech sympatizujících s opozicí. Umožnil vyvlastnění pozemků na jihozápadních předměstích Damašku, kde rok předtím vypukly první protesty proti Asadovi. Například ve čtvrti Basatín al-Razi vzniklo dvanáct tisíc luxusních bytových jednotek pro stoupence režimu.
Teď se běženci obávají, že nový zákon režim aplikuje stejným způsobem.
"Problémem není zákon samotný," říká expert na syrské záležitosti Sinan Hatahet. "Problémem je, jak a kde bude uplatněn. Pokud máte domov ve vybombardované oblasti, ovládané dříve opozicí, pravděpodobně příslušné oprávnění od úřadů nedostanete a vaše právo na majetek automaticky zanikne."
"Jedná se o novou fázi brutální strategie vyloučit ze společnosti celé skupiny obyvatel," souhlasí mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes Von der Muhllová.
Zapomeň na minulost
Uprchlíci, se kterými na syrské ambasádě v Berlíně mluvil reportér Reuters, zpravidla odmítali udat své jméno. Báli se o své bližní, které zanechali v Sýrii.
"Má žena si myslí, že jsem tím despotou posedlý," říká na adresu Asada sedmačtyřicetiletý muž, který se představil pod přezdívkou Abú Ahmed. Na ambasádě se snaží vyřídit plnou moc pro svého bratra, aby mohl uplatnit nárok na sklad, který vlastní v uprchlickém táboře Jarmúk na předměstí Damašku. Letos v dubnu tábor, který kontroloval několik let tzv. Islámský stát, dobyla Asadova armáda.
"Tábor se změnil v hromadu sutin a jsme rádi, že jsme naživu," dodává Abú Ahmed. "Nosíme ale cejch, protože jsme v Jarmúku žili. Tajná policie nám nikdy nedá oprávnění získat náš majetek zpět."
"Nepotřebují žádné zákony, aby ukradli náš majetek," říká Um Ahmedová, postávající vedle manžela. "Dělají, co se jim zlíbí, a nikdo je v tom nezastaví. Pořád svému muži opakuji: Zapomeň na minulost. On ale sní o návratu."
Pekař Husám Idrís přemýšlí, zda byl dobrý nápad přemluvit matku, aby se pokusila nárokovat jeho majetek v Aleppu.
"Je stará a nemocná a už podle všeho dlouho žít nebude," říká. "Mí bratři a sestry jsou v Turecku, takže jediným dalším řešením je obrátit se na bratrance. Ti ale o všechno přišli a nemají žádný příjem. Prodávají teď za pakatel půdu, kterou u Damašku vlastní, aby měli z čeho žít. Můj majetek by podle všeho prodali také."
