Štrasburk (Od zpravodaje Aktuálně.cz) - "Rozvinuté země slíbily, že poskytnou 0,7 procenta svého národního příjmu na rozvojovou pomoc, ale nečiní tak. Takže se vás ptám: zdá se vám, že 99,3 procenta pro vaše potřeby je příliš málo?"
Tato vyčítává slova směřovala k účastníkům Evropských dnů rozvoje ve Štrasburku laureátka Nobelovy ceny míru za rok 2004 Wangari Maathaiová.
A Čechům v obecenstvu mohlo být z jejích slov dvakrát krušno. Česká republika se zavázala, že úderem roku 2010 bude poskytovat na rozvojovou spolupráci ještě méně: 0,17 procenta hrubého národního důchodu.
A ani takto malý závazek se nám podle nové zprávy rozvojových organizací nepodaří naplnit, což přiznávají i sami vládní úředníci.
Splňte sliby
Třetí ročník rozvojových dnů se tak stal příležitostí pro mnohé africké vůdce, aby vyjádřili svou nespokojenost nad tím, že jejich bohatší sousedé nejsou schopni dodržet své vlastní závazky. Nešetřili však přitom ani sami sebe.
Setkání ve Štrasburku se konalo ve stejnou chvíli, kdy se na druhém konci Atlantiku sešli nejvyšší představitelé skupiny G20, aby jednali o finanční a ekonomické krizi. A ta hrála větší i menší roli i v projevech účastníků konference v sídelním městě Evropského parlamentu.
Nejvíce se afričtí státníci obávají, že krize dále sníží ochotu vyspělých zemích přispívat na jejich chudé příbuzné.
Krize pro Evropu, krize pro Afriku
"Naše země budou v příštích letech zasaženy velice těžce, proud pomoci se může ještě snížit," prohlásil prezident západoafrické Burkiny Faso Blaise Compaoré, který nyní očekává "méně peněz posílaných Afričany pracujícími v zahraničí zpět do jejich domovských zemí."
Podle něj se cena hypoték v Africe zvedla již o čtvrtinu a navýšení rozvojové pomoci je třeba "více než kdy dříve".
"Žádám vás, abyste zmobilizovali svou sílu. A jenom tím, že dodržíte vlastní sliby," vyzval západní státy i Marc Ravalomanana, prezident ostrovního Madagaskaru, jehož obyvatelé jsou v přepočtu HDP na hlavu čtyřicetkrát chudší než Češi.
"Potřebujeme Nový Marshallův plán pro Afriku," prohlásil. "Posílit síť silnic, přístup na trhy, přístup k úvěrům a zařízením na zpracování produktů."
Před omezením pomoci od vyspělých ekonomik varuje i OSN, která se obává, že zdaleka nebude dosaženo takzvaných Rozvojových cílů tisíciletí, které si tato organizace stanovila pro rok 2015. Jejich součástí je mimo jiné pokles chudoby ve světě nebo snížení počtu dětských úmrtí v chudých zemích.
Nejen banky, i lidé
Současná jednání ohledně řešení finanční a ekonomické krize by měla být dle afrických vůdců detailněji zaměřena na ty, na které podle nich nejvíce dopadne. Podle bývalého prezidenta Senegalu a současného předsedy Společenství frankofonních zemí Abou Dioufa svět zapomíná, že Afrika byla v krizi už dříve, než přišla do bohatých států.
"Krize chudoby (v Africe) pokračuje, vodní a potravinová krize jsou na obzoru... jako obvykle to jsou nejchudší z chudých, kteří jsou zasaženi nejvíce," myslí si Diouf. "Nejsou to nyní jen banky, kdo trpí, jsou to miliony lidí... pomoc mezinárodního společenství šla už dolů o 8,4 procenta."
A podle účastníků setkání ve Štrasburku Evropa nemůže v dnešním globalizovaném světě očekávat, že by se problémy v Africe, které násobí globální oteplování, nepřelily i sem.
Krize pro Afriku, krize pro Evropu
"Pokud zničíme prales v Kongu a země Sahelu se stanou součástí saharské pouště, budeme mít miliony environmentálních uprchlíků," varovala Maathaiová. "Můžete pak do Středomoří poslat armádu a stejně budou přicházet."
Afričané tak požadují, aby byl brán jejich názor na mezinárodních fórech v potaz. A to nejen při jednáních o řešení globální krize, na které byla do Washingtonu pozvána pouze Jihoafrická republika.
Představitelé afrických zemí a organizací - mimo jiné prezident Mali Amadou Touré a jeho kolega z Beninu Thomas Yayi Boni, předseda Komise Africké unie Jean Ping, předsedkyně humanitární organizace Action Aid International Noerine Kaleebová, předseda Africké rozvojové banky Donald Kaberuka a starostové zimbabwského Harare a tanzanského Dar es Salaamu Muchadeyi Masunda a Adam Kimbisa - chtějí také posílení africké přítomnosti v mezinárodních institucích jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond a Rada bezpečnosti OSN.
Vinu na situaci, v jaké se kontinent nachází, však hledali především v samotných Afričanech.
Demokracie, ne moc
"Zodpovědnost musíme ukázat my, představitelé Afriky," vyzval Ravalomanana. "Musíme ukázat, že jsme odhodláni vzbudit v našich partnerech důvěru."
"Dokud budeme investovat do válek, zbraní... budeme dělat velké problémy vůdcům na druhé straně světa, kteří chtějí Africe pomoct a mají problémy přesvědčit ostatní, kteří poukazují na to, že afričtí vůdci mají zájem jen o moc," souhlasila Mathaiová.
A při pohledu na jednotlivé diskutující musel dát člověk těmto obavám za pravdu. Vedle vysoce respektovaných osobností tu působila přítomnost prezidenta Burrkiny Faso Compaorého poněkud nepatřičně.
Compaoré se chopil moci převratem roku 1987, při kterém nechal zabít předchozího vojenského prezidenta a svého přítele Thomase Sankaru a dvanáct dalších důstojníků. Byl také zapleten do vraždy novináře o jedenáct let později.
