Živě: Japonsko velí po letech do zbraně

Martin Novák Martin Novák
19. 10. 2006 0:00
Tokio /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - Jaké je Japonsko po jaderném testu KLDR? Lidé spějí k názoru, že éra pacifismu, zranitelnosti a tlumení projevů japonské národní hrdosti musí skončit. Uvnitř: FOTOGALERIE

Jednoduchá dřevěná svatyně Jasukuni obklopená parkem je v uspěchaném centru Tokia vzácným místem klidu. Japonci sem chodí uctívat mrtvé vojáky, kteří padli v jejich válkách.

Většina z nich zahynula v době druhé světové války, kterou Japonsko - jako okupant velké části Asie a spojenec hitlerovského Německa - prohrálo.

Katastrofa dala vzniknout známému japonskému pacifismu, symbolizovanému devátým článkem ústavy. Ten zakazoval vytvoření armády s výjimkou malých jednotek, určených na obranu.

Detail ze svatyně Jasukuni.
Detail ze svatyně Jasukuni. | Foto: Aktuálně.cz

Více než šedesát let po válce se ale Japonsko mění a severokorejské jaderné zbrojení tuto změnu urychluje.

Severní Korea už vyslala přes japonské území raketu. Minulý týden provedla jaderný test. A nyní se zdá, že připravuje další zkoušku atomové bomby.

Možná ještě tento týden.

Většina Japonců dochází k názoru, že se éra zranitelnosti a tlumení projevů japonské národní hrdosti přežila.

Proměna poklidné svatyně

Právě svatyně Jasukuni je místem, kde má tento trend zřetelné obrysy.

Vedle ní nabízejí stánkoví prodejci japonské vlajky z předválečné doby. Portréty císařů. Často zde parkují černé automobily stoupenců krajní pravice, kteří z reproduktorů pouštějí do éteru vojenské písně.

"Žiji tady už přes dvacet let a v poslední době zřetelně pozoruji, jak je tady nacionalismus na vzestupu," říká Slovenka Dana Hašimotová, která se do Japonska provdala. "Země se posunuje výrazně doprava. Včetně názorů, že Japonsko musí mít armádu jako všichni ostatní. Domnívám se však, že část takto zaměřených politiků využívá Severní Koreje k prosazení těchto cílů," dodává.

Elektroinženýr Koiči Rjúkó se narodil v době války, v roce 1940. Patří ke generaci, která dlouho odmítala militarizaci - a je proti zrušení klíčového devátého článku ústavy.

Jenže podle něj jsou podobné názory v Japonsku dnes už v menšině.

Elektroinženýr Koiči Rjúkó je pacifista, zbrojení vlastní země se mu nelíbí.
Elektroinženýr Koiči Rjúkó je pacifista, zbrojení vlastní země se mu nelíbí. | Foto: Martin Novák

"Doba se změnila. Myslím, že tak sedmdesát procent Japonců je pro, abychom měli normální armádu. Abychom byli vojensky silnější," uvažuje Rjúkó. "Přeje si to hlavně mladá generace. Mně se to nelíbí - protože Japonsko to bude svádět k opakování chyb minulosti."

Tvrdý Abe

Na stranu holubic a proti "jestřábům" se staví císař Akihito. Nechal se slyšet, že by si nepřál zrušení devátého článku ústavy a zvyšování vojenského rozpočtu.

Druhý muž země, nový japonský premiér Šinzo Abe, stojí na opačném pólu: Je výrazným zastáncem skoncování s pacifismem.

V současném světě - a především s ohledem na severokorejskou hrozbu - se podle něj přežil dosavadní model spoléhání se na americkou obranu Japonska.

Japonský premiér Šinzó Abe.
Japonský premiér Šinzó Abe. | Foto: Reuters

To nemusí příliš zdůrazňovat.

Japonci ještě mají v živé paměti, jak severokorejská tajná služba unášela v sedmdesátých a osmdesátých letech do KLDR občany Japonska. Šlo nejméně o třináct lidí, včetně třináctileté dívky. Teprve nedávno se pět z nich vrátilo domů. Osud minimálně dalších osmi není jasný.

Tokio má dosud ozbrojené síly v počtu 240 tisíc mužů, jejichž úkolem je pouze nejnutnější obrana japonského území.

Toto omezení ale prakticky přestalo platit před třemi lety, když vláda vyslala omezený kontingent do Iráku.

Asijské země přitom nijak nezastírají, že se obnovené vojenské síly Japonska bojí. Nejen Čína má stále pocit, že se Tokio neomluvilo za invaze v době druhé světové války dostatečně.

Ostře proti KLDR

Nový premiér Abe je také známý tvrdým kursem vůči Severní Koreji. Prosadil ostré sankce, jeho kabinet dokonce zakázal vstup všem občanům KLDR na japonské území a zarazil veškerý obchod mezi oběma zeměmi.

Ačkoliv skoro nikdo nepočítá s tím, že by se severokorejský vůdce Kim Čong-il rozhodl v současné době Japonsko vojensky napadnout, panují obavy ze msty za uvalené sankce.

"Počítáme s možností, že by Severní Korea mohla zorganizovat teroristické útoky a další aktivity v Japonsku," varoval Japonce představitel Národní bezpečností služby Hiroto Jošimura.

Elektroinženýr Rjúkó si to nemyslí. Nynější napjatou situaci připisuje propagandě severokorejského režimu.

"Jistě. Považuji sankce proti Severní Koreji za správné. A jadernou bombu v rukou tamního režimu cítím jako problém. Problém, nikoli ohrožení," říká. "Je to prosté. V Japonsku stále žije dost Korejců, kteří na sever posílají peníze. Mnoho Korejců například provozuje po celém Japonsku herny a kasína. Kdyby Kim Čong-il napadl Japonsko, připravil by se o přísun peněz."

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z KOREJSKÉHO POLOOSTROVA:

Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
  • Živě z Koreje: Bude se opakovat válka?
    Na hranici mezi Severní a Jižní Koreou nová válka nezačne. Protože ta předchozí tady ještě neskončila. Čtyři kilometry široké a 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo odděluje dvě země - a do jisté míry dva rozdílné světy od roku 1953, kdy znepřátelené korejské státy podepsaly příměří.
Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný.
Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
  • Živě: Hirošimě ožila vzpomínka na válku
    V parku na ostrově v řece Otagawa hoří věčný oheň. Hirošima jej slíbila uhasit tehdy, až bude zničena na zeměkouli poslední jaderná zbraň. Minulý týden ovšem potvrdil, že vývoj jde opačným směrem. Bomb nejen neubývá, nová naopak přibyla. A dokonce nedaleko Hirošimy.
 

Právě se děje

Další zprávy