Bělehrad – Na muzeum voskových figurín se pokouší nalákat návštěvníky městečko Jagodina ve středním Srbsku.
Oficiálně jde o muzeum důležitých osobností srbských dějin. Jsou tady Nikola Tesla, Josip Broz Tito, Slobodan Miloševič nebo Novak Djokovič.
Je zde ale i figurína jednoho cizince. Ruského prezidenta Vladimira Putina.
Někteří Srbové nejsou spokojeni se směřováním své země do Evropské unie a raději se dívají na východ k Rusku. "Kdyby Putin byl prezidentem už v roce 1999, nikdo by se nedovážil nás bombardovat," řekl reportérovi agentury AP pětašedesátiletý důchodce Milorad Arizanovič při prohlídce muzea.
Nedělní parlamentní volby budou měřením sil, zda prozápadní orientace má nadále silnou podporu. Podle průzkumů se očekává, že dosavadní premiér Alexandar Vučič a jeho Srbská pokroková strana zvítězí a přístupové rozhovory s Evropskou unií budou pokračovat.
Rostou ale preference Radikální strany Vojislava Šešelje. Nedávno osvobozeného tribunálem v Haagu, který konstatoval, že se Šešelj nedopustil válečných zločinů.
Radikální strana se téměř jistě do parlamentu dostane. "Evropská unie je tvořena členskými státy NATO. Bombardovali nás, sebrali nám Kosovo," prohlásil Šešelj na jednom z volebních mítinků. Vlajky Evropské unie a Severoatlantické aliance na jedné akci zapálil.
Proruská je nyní rovněž Demokratická strana Srbska, která přitom před více než patnácti lety hrála důležitou roli ve svržení režimu Slobodana Miloševiče a tehdy prosazovala sbližování s EU.
Srbsko se předloni nepřipojilo k sankcím Evropské unie vůči Rusku, přijatým kvůli konfliktu na Ukrajině. To vyvolalo v Bruselu kritiku s tím, že kdo chce být členem EU, měl by se i chovat jako člen.
O vstup do NATO ale neusilují ani strany, které chtějí do EU. Prezident Tomislav Nikolič chce zachovat neutralitu. V říjnu 2014 se Putin za velkých ovací zúčastnil vojenské přehlídky v Bělehradě, kde se srbskými vojáky pochodovali i ruští.
Skupiny proruských aktivistů organizují protesty proti EU a NATO, aktivní jsou také pruské weby a média. Jelena Miličová, pracovnice prozápadního Centra euroatlantických studií v Bělehradě, po televizním vstoupení požádala o nepřetržitou policejní ochranu, protože jí anonymové vyhrožovali znásilněním dcery.
Podle agentury Reuters nahrává protievropským stranám špatná ekonomická situace země. Nezaměstnanost vystoupala na osmnáct procent a letos se očekává ekonomický růst jen 1,8 procenta.
"Budu volit Radikální stranu. Nelíbí se mi, co vidím kolem sebe. Zavírají se továrny, lidé ztrácejí práci a jsou nuceni brát si půjčky, které nezvládají splácet," uvedla pro Reuters učitelka z mateřské školky Suzana Arsičová.
