Oficiálním důvodem pro návštěvu je desetileté výročí existence Nadace Auschwitz-Birkenau, která pečuje o památníky a muzeum na území bývalého lágru. Šéfka německé vlády při té příležitosti nadaci předá dar ve výši 60 milionů eur (v přepočtu 1,5 miliardy korun) z rozpočtu státu a jednotlivých spolkových zemí.
Před Merkelovou se do Osvětimi, která se pod názvem Auschwitz-Birkenau stala symbolem nacistického vyvražďování Židů za druhé světové války, vydali jen dva její předchůdci. V roce 1977 to byl sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt a v roce 1989 a 1995 pak Helmut Kohl.
Návštěva bývalých nacistických koncentračních táborů je pro německé politiky vždy do určité míry riziková.
"Když tu mluvil Schmidt, hovořil hodně o polském utrpení a jen nepřímo o vyvraždění Židů, to bylo kritizováno. Stejně jako o dvanáct let později Kohlovo mlčení," píše v komentáři německý list Süddeutsche Zeitung. Přímo v Osvětimi zemřelo za doby nacistické nadvlády nad dnešním Polskem až milion a půl lidí, převážně Židů.
"Musíme udržovat vzpomínky a jasně pojmenovat, kdo spáchal zlo. Osvětim byla německý a Němci řízený likvidační tábor. Je důležité to zdůraznit. Dlužíme to obětem i sami sobě," prohlásila kancléřka Merkelová.
Že je teprve třetí šéfkou vlády, kdo se k návštěvě odhodlal, souvisí podle Juliuse Schoepse s typickou německou obavou z toho, že sami sobě uškodí.
O to pozitivněji hodnotí tento historik a odborník na německo-židovské vztahy z Nadace Mojžíše Mendelssohna v Berlíně cestu Merkelové. "Staví se k tomuto tématu velmi dobře, uvědomuje si problémy, které s sebou nese německá historie," říká Schoeps. Podle něj kancléřku ovlivnil její otec, evangelický pastor.
Merkelová už v minulosti pětkrát navštívila památník obětem holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě, s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou se také vydala do někdejšího koncentračního tábora Buchenwald ve spolkové zemi Durynsko.
Narůstající antisemitismus
V Německu se v posledních letech trvale zvyšuje počet antisemitsky motivovaných útoků, nedávno se pravicový extremista pokusil vyvraždit věřící v synagoze ve městě Halle. Spolková vláda se proti nárůstu protižidovských nálad snaží bojovat a v kontextu toho je podle historika Schoepse návštěva Merkelové důležitým symbolem.
Antisemitismus, který kromě Německa posiluje v mnoha evropských zemích, považuje za vážný problém. "My se tady na to díváme jako na bezpečnostní problém, to považuji za špatné. Samozřejmě, jde i o bezpečnost lidí, ale v prvé řadě je potřeba zaměřit se na osvětu," je přesvědčený Julius Schoeps.
Inscriptions of Chancellor Angela Merkel and Prime Minister Mateusz Morawiecki in the Memorial Book of @AuschwitzMuseum. pic.twitter.com/0ntKcy7Wpz
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) December 6, 2019
Sám se tomu s kolegy věnuje v Mendelssohnově nadaci, kterou založil. "Snažíme se přijít na to, jak by mohlo vypadat vzpomínání zítřka, až nezbudou už vůbec žádní očití svědci, kteří by o holocaustu mohli vyprávět," vysvětluje. Po celém Německu proto nadace zakládá studentské koleje, které jsou pojmenované po osobnostech německé židovské historie.
Podle Julia Schopse je pro německou společnost důležité, se přihlašovat k vlastním dějinám a přebírat za ně zodpovědnost. To v Osvětimi zdůraznila také kancléřka Angela Merkelová, která si během návštěvy prostory dnešního muzea prošla. "Nesmíme nikdy zapomenout. Nesmí existovat žádná tlustá čára ani žádná relativizace," zdůraznila. Podle ní existence Osvětimi zavazuje každého jednotlivce oceňovat lidskou důstojnost.
Návštěvy předchůdců Merkelové
Podobná slova jako Merkelová zvolil během své návštěvy v roce 1977 také Helmut Schmidt. "Německý kancléř tu nesmí mlčet," řekl historicky první takto vysoce postavený německý politik, který do Osvětimi přijel. Schmidt za druhé světové války sloužil jako voják nacistické armády a polská televize jeho návštěvu přenášela živě.
Kancléř Helmut Kohl byl v Polsku o dvanáct let později. Během jednání ve Varšavě, které cestě do Osvětimi předcházelo, padla Berlínská zeď, rozdělující bývalé západní a východní Německo. Kancléř proto cestu přerušil, ale o několik dní později se do bývalého koncentračního tábora vrátil. Na rozdíl od Merkelové a Schmidta se ale rozhodl projev vynechat.
Na místo se vrátil ještě o několik let později, v doprovodu tehdejšího polského ministra zahraničí Władysława Bartoszewského. Ten byl půl roku v Osvětimi vězněn a později založil nadaci, na jejíž provoz se Německo za vlády Merkelové rozhodlo přispět.
Kancléřku na páteční návštěvě doprovázel kromě pamětníků a zástupců židovských organizací také její polský protějšek, premiér Mateusz Morawiecki. I ten se přihlásil k odpovědnosti za udržování vzpomínek na oběti holokaustu. "Když zmizí, ublížíme jim tím podruhé," prohlásil v proslovu ještě před kancléřkou.
