Zaplaťte nám válečné reparace, žádá Polsko i Řecko. Nic nepošleme, vzkazuje Berlín

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 8. 2019 12:04
Polsko se přidává k oficiálnímu požadavku Řecka z letošního jara na odškodnění za německé činy při druhé světové válce. Předseda parlamentního výboru Sejmu pro válečné reparace žádá od Berlína 850 miliard eur, tedy v přepočtu bezmála 22 bilionů korun. O rok dříve to přitom bylo "jen" 690 miliard.
Německý Bundestag. Ilustrační foto.
Německý Bundestag. Ilustrační foto. | Foto: Blahoslav Hruška

"Rozhodnutí řeckého parlamentu ukazuje, že udělat z otázky válečných reparací Německa mezinárodní záležitost je možné. Nastal čas na to, aby Sejm jednal," napsal na Twitter Arkadiusz Mularczyk, poslanec polského parlamentu za národně-konzervativní vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Žádost z Varšavy přichází v době osmdesátého výročí napadení Polska nacistickým Německem, po kterém si stát rozdělil Adolf Hitler se sovětským diktátorem Josefem Stalinem. Svět si začátek druhé světové války připomene v neděli 1. září.

Polská vládní strana PiS po Německu peníze žádala naposledy v roce 2017. Tehdy se pro ně vyslovila přímo premiérka Beata Szydłová, oficiální žádost ale poslanci zatím nepodali. Změnit by to chtěl právě poslanec Mularczyk, jeho návrh by měl být oficiálně zveřejněn ještě letos. Během druhé světové války zemřelo zhruba šest milionů Poláků. 

Řekové jsou o krok dál. Částka, kterou výbor tamního parlamentu před třemi lety odhadl na 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu korun), by měla pokrýt odškodnění za nacistickou okupaci země od roku 1941, smrt několika desítek tisíců Řeků nasazených v boji i nucenou půjčku aténské národní banky z roku 1942.

Letos v dubnu o požadavcích rozhodl řecký parlament, do Berlína nyní dorazila diplomatická nóta s prosbou o zahájení jednání. 

Mluvčí německé vlády v reakci na požadavky opakovaně zdůraznil, že ačkoliv si je země plně vědoma svých historických činů, "otázka reparací je právně a politicky vyřešená". Dokument, který nedávno sepsala a zveřejnila výzkumná služba spolkového parlamentu na žádost postkomunistické strany Levice, tomu ale odporuje. 

Polsko se oficiálně vzdalo nároků na reparace v prohlášení z roku 1953. Podle současné vlády bylo ale takové prohlášení protiústavní, protože si ho vynutil Sovětský svaz, a jeho adresátem bylo navíc jen socialistické východní Německo (NDR). Polské vlády ale ani po roce 1989 toto prohlášení nerozporovaly, s nároky přišla znovu až konzervativní strana Právo a spravedlnost. 

Patnáctistránkový dokument Bundestagu s názvem "Řecké a polské požadavky na reparace od Německa" si všímá, že zatímco polské požadavky z Postupimské mírové dohody po skončení války zastupoval Sovětský svaz, a jsou tedy vyřešené, nároky Řecka se nikdy neobjevily v žádné mezinárodní smlouvě, a tedy "ani nevznikly", natož aby měly šanci zaniknout. 

Podle dokumentu se německá vláda dále opírá o tvrzení, že nároky na odškodnění ani na zpětné splacení dluhu už kvůli uplynutí dlouhé doby nejsou platné. Text ale upozorňuje, že neexistují jasná pravidla ani argumenty, proč a jak dlouhá by případná promlčecí lhůta měla být. 

Poláci navíc tvrdí, že "reparace, stejně jako trestní stíhatelnost válečných zločinů a zločinů proti lidskosti promlčecí lhůtu nemají", stojí v dokumentu německého spolkového sněmu. 

Řecko se svých požadavků na rozdíl od Polska nikdy výslovně nevzdalo, a Německo proto spoléhá na to, že se jich "zřeklo mlčením". To je ale z hlediska ústavního práva sporné, vyhodnocuje dokument. Je proto možné, že případný spor by skončil před mezinárodním soudním tribunálem v nizozemském Haagu.

Spojenci většinu poválečných dluhů Německu ještě na začátku druhé poloviny 20. století odpustili, aby umožnili ekonomickou obnovu zničené země, která se měla stát důležitým spojencem ve studené válce proti SSSR. Škrtnuta byla proto v 50. letech část dluhu jak z druhé, tak z první světové války. Zbylou část měli Němci začít splácet až po opětovném sjednocení země, se kterým spojenci do budoucna počítali.

Československo v Paříži nahlásilo válečné škody ve výši 11,5 miliard amerických dolarů (v hodnotě roku 1938, což odpovídalo asi 347 miliardám tehdejších československých korun), obdrželo ale asi jen 14,5 milionu dolarů (435 milionů Kčs z roku 1938).

Další, větší část válečných škod a ztrát získala země zpět prostřednictvím vráceného majetku v hodnotě asi 76 milionů dolarů. Celkem se tedy státu vrátilo ani ne jedno procento z nahlášených škod. Podobně na tom byla většina zemí s výjimkou Izraele, který od Německa obdržel jako odškodnění několik desítek miliard eur. 

Poslední splátku, určenou na úroky z půjček po první světové válce, vydalo Německo až 3. října 2010, tedy 92 let od jejího skončení. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

V Indii vypukly potyčky mezi vojáky a místními horníky, zemřelo 13 lidí

Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.

Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Při potyčkách rovněž zemřel jeden voják.

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento "nešťastný incident" velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo.

Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch sopky Semeru v Indonésii připravil o život nejméně 13 lidí

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 13 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů nad mořem. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V Indonésii, kde žije přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy