Zaplaťte nám válečné reparace, žádá Polsko i Řecko. Nic nepošleme, vzkazuje Berlín

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 8. 2019 12:04
Polsko se přidává k oficiálnímu požadavku Řecka z letošního jara na odškodnění za německé činy při druhé světové válce. Předseda parlamentního výboru Sejmu pro válečné reparace žádá od Berlína 850 miliard eur, tedy v přepočtu bezmála 22 bilionů korun. O rok dříve to přitom bylo "jen" 690 miliard.
Německý Bundestag. Ilustrační foto.
Německý Bundestag. Ilustrační foto. | Foto: Blahoslav Hruška

"Rozhodnutí řeckého parlamentu ukazuje, že udělat z otázky válečných reparací Německa mezinárodní záležitost je možné. Nastal čas na to, aby Sejm jednal," napsal na Twitter Arkadiusz Mularczyk, poslanec polského parlamentu za národně-konzervativní vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Žádost z Varšavy přichází v době osmdesátého výročí napadení Polska nacistickým Německem, po kterém si stát rozdělil Adolf Hitler se sovětským diktátorem Josefem Stalinem. Svět si začátek druhé světové války připomene v neděli 1. září.

Polská vládní strana PiS po Německu peníze žádala naposledy v roce 2017. Tehdy se pro ně vyslovila přímo premiérka Beata Szydłová, oficiální žádost ale poslanci zatím nepodali. Změnit by to chtěl právě poslanec Mularczyk, jeho návrh by měl být oficiálně zveřejněn ještě letos. Během druhé světové války zemřelo zhruba šest milionů Poláků. 

Řekové jsou o krok dál. Částka, kterou výbor tamního parlamentu před třemi lety odhadl na 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu korun), by měla pokrýt odškodnění za nacistickou okupaci země od roku 1941, smrt několika desítek tisíců Řeků nasazených v boji i nucenou půjčku aténské národní banky z roku 1942.

Letos v dubnu o požadavcích rozhodl řecký parlament, do Berlína nyní dorazila diplomatická nóta s prosbou o zahájení jednání. 

Mluvčí německé vlády v reakci na požadavky opakovaně zdůraznil, že ačkoliv si je země plně vědoma svých historických činů, "otázka reparací je právně a politicky vyřešená". Dokument, který nedávno sepsala a zveřejnila výzkumná služba spolkového parlamentu na žádost postkomunistické strany Levice, tomu ale odporuje. 

Polsko se oficiálně vzdalo nároků na reparace v prohlášení z roku 1953. Podle současné vlády bylo ale takové prohlášení protiústavní, protože si ho vynutil Sovětský svaz, a jeho adresátem bylo navíc jen socialistické východní Německo (NDR). Polské vlády ale ani po roce 1989 toto prohlášení nerozporovaly, s nároky přišla znovu až konzervativní strana Právo a spravedlnost. 

Patnáctistránkový dokument Bundestagu s názvem "Řecké a polské požadavky na reparace od Německa" si všímá, že zatímco polské požadavky z Postupimské mírové dohody po skončení války zastupoval Sovětský svaz, a jsou tedy vyřešené, nároky Řecka se nikdy neobjevily v žádné mezinárodní smlouvě, a tedy "ani nevznikly", natož aby měly šanci zaniknout. 

Podle dokumentu se německá vláda dále opírá o tvrzení, že nároky na odškodnění ani na zpětné splacení dluhu už kvůli uplynutí dlouhé doby nejsou platné. Text ale upozorňuje, že neexistují jasná pravidla ani argumenty, proč a jak dlouhá by případná promlčecí lhůta měla být. 

Poláci navíc tvrdí, že "reparace, stejně jako trestní stíhatelnost válečných zločinů a zločinů proti lidskosti promlčecí lhůtu nemají", stojí v dokumentu německého spolkového sněmu. 

Řecko se svých požadavků na rozdíl od Polska nikdy výslovně nevzdalo, a Německo proto spoléhá na to, že se jich "zřeklo mlčením". To je ale z hlediska ústavního práva sporné, vyhodnocuje dokument. Je proto možné, že případný spor by skončil před mezinárodním soudním tribunálem v nizozemském Haagu.

Spojenci většinu poválečných dluhů Německu ještě na začátku druhé poloviny 20. století odpustili, aby umožnili ekonomickou obnovu zničené země, která se měla stát důležitým spojencem ve studené válce proti SSSR. Škrtnuta byla proto v 50. letech část dluhu jak z druhé, tak z první světové války. Zbylou část měli Němci začít splácet až po opětovném sjednocení země, se kterým spojenci do budoucna počítali.

Československo v Paříži nahlásilo válečné škody ve výši 11,5 miliard amerických dolarů (v hodnotě roku 1938, což odpovídalo asi 347 miliardám tehdejších československých korun), obdrželo ale asi jen 14,5 milionu dolarů (435 milionů Kčs z roku 1938).

Další, větší část válečných škod a ztrát získala země zpět prostřednictvím vráceného majetku v hodnotě asi 76 milionů dolarů. Celkem se tedy státu vrátilo ani ne jedno procento z nahlášených škod. Podobně na tom byla většina zemí s výjimkou Izraele, který od Německa obdržel jako odškodnění několik desítek miliard eur. 

Poslední splátku, určenou na úroky z půjček po první světové válce, vydalo Německo až 3. října 2010, tedy 92 let od jejího skončení. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy