Londýn - Těžkou porážku utrpěl v noci na pátek britský premiér David Cameron. Prohrál hlasování v parlamentu o podpoře pro vojenskou intervenci v Sýrii - poměrem 272 ku 285 hlasům.
Proti Cameronovi se obrátili nejen opoziční labouristé, ale i tři desítky jeho vlastních, konzervativních poslanců a devět liberálů.
"Pochopil jsem, že britský parlament si nepřeje žádnou britskou vojenskou akci," řekl po hlasování premiér. "Vláda se podle toho zachová," slíbil.
Po hlasování se z opozičních lavic ozývaly na premiérovu adresu výkřiky "Rezignujte!". Podle deníku The Times zažil Cameron nejhorší ponížení v premiérské funkci.
To, že se Británie nebude případného útoku na Sýrii účastnit, vzápětí potvrdil i britský ministr obrany Philip Hammond. "Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboké zřídlo nedůvěry k angažování se na Blízkém východě," uvedl ministr v nočním programu televize BBC.
Jasný verdikt britských poslanců je špatnou zprávou pro Američany.
Washington také okamžitě reagoval: Řekl, že bude s Londýnem přesto situaci "dál konzultovat". Británie podle něj zůstává i nadále "jedním z našich nejbližších spojenců a přátel".
Ústupky nepomohly
Před parlamentní debatou britská vláda zveřejnila vlastní interní analýzu, podle níž by byl vojenský úder proti Sýrii oprávněný i v případě, že by jej blokovala Rada bezpečnosti OSN. Podle dobrozdání by šlo o "humanitární intervenci".
Kabinet také ve čtvrtek zveřejnil materiál britských zpravodajských služeb, podle kterého není pochyb, že v Damašku došlo k chemickému útoku. Podle zprávy neexistuje "žádný hodnověrný alternativní scénář", než že jde o dílo syrského režimu.
Ani to ale nakonec nepomohlo. Přitom: David Cameron udělal už před hlasováním řadu ústupků, vládnímu návrhu výrazně "obrousil hrany".
Ed Miliband, lídr labouristické opozice, po hlasování zdůraznil, že verdikt poslanců znamená, že vojenská intervence teď "není na pořadu dne". Jeho strana žádá mnohem jasnější důkazy o propojení Bašára Asada a chemických útoků z 21. srpna, než jaké byla zatím schopna Cameronova vláda předložit.
"Premiér ztratil kontrolu nad svou vlastní zahraniční a obrannou politikou," komentoval Cameronovu porážku politický analytik BBC Nick Robinson. A ztratil tvář i na mezinárodní scéně, dodává.
V zájmu Ameriky
Spojené státy se ale Cameronovým debaklem zjevně nedají odradit. "Prezident Obama se při rozhodování bude řídit tím, co je v zájmu Spojených států," stojí v nočním prohlášení Bílého domu.
Obama podle něj stále věří, že "země, které porušují mezinárodní právo týkající se chemických zbraní, musejí být pohnány k odpovědnosti".
Deník New York Times cituje zdroje z Bílého domu, podle nichž prezident USA o útoku zatím nerozhodl. Omezený a cílený zásah je prý však stále ve hře. I když se do něj nezapojí Britové a jasno není ani ve Francii (tam se má parlament sejít 4. září).
O možnosti, že Spojené státy zaútočí samy, informovala také stanice CNN. Podle newyorských Timesů může Washington dokonce udeřit už v sobotu, po odjezdu inspektorů OSN ze Sýrie.
Důkazy? Odposlechy
Jak připomíná BBC, zástupci americké administrativy se ve čtvrtek sešli se skupinou členů Kongresu. Mimo jiné jim řekli, že je mimo veškerou pochybnost, že chemické zbraně nasadil proti syrským civilistům režim Bašára Asada.
A jaké důkazy americká vláda předložila?
Podle Eliota Engela, člena kongresového zahraničního výboru za Demokratickou stranu, Washington mimo jiné "zachytil příslušnou komunikaci vysoce postavených členů Asadova režimu".
