Monitoring hovorů bude v USA povolovat soud. Obama podepsal

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 6. 2015 6:48
Data mají namísto Národní agentury pro bezpečnost shromažďovat a uchovávat telekomunikační firmy a NSA do nich bude moci nahlížet jen se svolením soudu.
Prezident Obama slíbil zreformovat NSA poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech.
Prezident Obama slíbil zreformovat NSA poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama podepsal zákon, který omezil pravomoci tajných služeb při sbírání dat o telefonické komunikaci Američanů. Ten krátce předtím po bouřlivé debatě schválil Senát. 

Ukončilo tak několikadenní provizorium, kdy americkým tajným službám chyběl zákonný podklad, aby mohly komunikaci lidí podezřelých například z terorismu sledovat.

Hlavní změna, kterou nový zákon nazývaný Freedom Act oproti tomu dosavadnímu s "kódovým označením" Patriot Act přináší, spočívá v tom, že data budou namísto Národní agentury pro bezpečnost (NSA) shromažďovat a uchovávat telekomunikační firmy a NSA do nich bude moci nahlížet jen se svolením soudu.

Tajná služba si podle nového zákona bude muset pro získání některých dat opatřit povolení od soudu. Doba, kterou bude NSA mít na předání pravomocí soukromým společnostem, je půl roku.

Někteří republikánští konzervativci, kteří v čele se šéfem senátní většiny Mitchem McConnellem bojovali za co největší pravomoci tajných služeb a neúspěšně se snažili prodloužit v neděli skončenou platnost zákona známého jako Patriot Act, se při debatě v Senátu rozhodli přijít s vlastními pozměňovacími návrhy. Hrozilo, že návrh zákona poputuje zpět do Sněmovny reprezentantů.

Fakt, že se pozměňovací návrhy nepodařilo v Senátu prosadit, je významnou porážkou McConnella, který z pozice šéfa senátní většiny patří k nejmocnějším mužům v USA.

Zákon známý pod názvem Patriot Act, který masový sběr dat umožňoval, byl jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001. Mnozí kritici tvrdili, že norma umožňuje nepřípustný zásah do soukromí Američanů. Freedom Act některé části tohoto zákona obnovuje, sledovací pravomoci tajných služeb však výrazně omezuje a podřizuje soudu.

Nový zákon je reakcí Kongresu na slib prezidenta Obamy zreformovat NSA poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ANO v lednu splatilo Babišovi poslední část dluhu

Hnutí ANO v lednu splatilo poslední část půjčky svému předsedovi a zakladateli, současnému premiérovi Andreji Babišovi ve výši 24 milionů korun. Nedluží mu tak už žádné peníze. Vyplývá to z dodatečné informace ve výroční finanční zprávě hnutí za rok 2019, která je k dispozici na webu ANO. Na informaci dnes upozornil server Seznam zprávy.

Koncem roku 2017 činila bezúročná půjčka současného premiéra 124 milionů korun, v závěru roku 2018 to bylo 25 milionů a koncem loňského roku 24 milionů. Figurovala mezi krátkodobými závazky ve výroční zprávě, v dodatečné informaci ale hnutí zveřejnilo informaci o jejím splacení.

Splatnost byla do 31. března letošního roku. "Poslední část půjčky splatilo hnutí ANO 13. ledna tohoto roku. Mohu tedy potvrdit, že v tuto chvíli už hnutí nedluží panu Babišovi vůbec nic," uvedl hlavní manažer hnutí a poslanec Jan Richter.

Zdroj: ČTK
Další zprávy