Jsou výhrůžky Vladimira Putina a dalších představitelů Kremlu týkající se atomových zbraní jen plané řeči?
Myslím, že Vladimir Putin nevyhrožuje jen tak. A neblafuje. Blafování znamená, že vám chybí schopnost něco udělat. Prázdná hrozba je hrozbou, kterou nemáte v úmyslu nikdy naplnit. Putin ale dělá něco úplně jiného. Vyhrožuje, protože chce snížit ochotu USA a spojenců v NATO podpořit Ukrajinu.
Udělal to ostatně hned na začátku invaze, když se mluvilo o bezletové zóně, která by vyžadovala, aby stíhačky NATO potenciálně sestřelovaly ruská letadla nad Ukrajinou. Nyní opět varuje, že by v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem mohly být použity jaderné zbraně. Neříká, že by je použil a za jakýchkoli okolností, ale ani neříká, že by je nepoužil.
Ruská doktrína uvádí, že atomové zbraně lze odpálit pouze v případě ohrožení suverenity Ruské federace. Nebezpečné je to proto, že Putin anexí části Ukrajiny (Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti - pozn. red.) dostal Rusko do situace, že by je mohl použít, pokud by se ukrajinské armádě podařilo tyto oblasti osvobodit. Putin o nich totiž tvrdí, že jsou součástí Ruska.
Scott Sagan
Scott Sagan je profesorem politologie na americké Stanfordově univerzitě a spoluředitelem Stanfordského centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci (CISAC). Je známý svým výzkumem v oblasti politiky jaderných zbraní a jaderného odzbrojení, včetně diskusí o systémových haváriích. Na tato témata hojně publikuje. V Praze vystoupil na pravidelné konferenci pořádané Peace Research Center Prague.
Je nyní situace stejná jako na začátku války?
Putin na začátku invaze veřejně v ruské televizi prohlásil, že ruské síly přecházejí do vyššího stavu jaderné pohotovosti. Západní zpravodajské zdroje tehdy nezachytily žádnou akci, nic, co by se skutečně dělo. Bylo to spíš takové gesto, ale podle západních zpravodajských zdrojů byla pravděpodobnost skutečného použití jaderných zbraní extrémně nízká.
Pak ale Putin téma jaderných zbraní znovu vytáhl v září a říjnu 2022…
Tehdy už vyhrožoval jinak. Po anexi ukrajinských oblastí prohlásil, že existuje precedens pro použití jaderných zbraní k ukončení války. A tím byly Hirošima a Nagasaki. To mnoho lidí vyděsilo, protože nemluvil o vojenském taktickém útoku, ale o strategickém použití jaderných zbraní proti ukrajinským městům.
Navíc podle řady novinových zpráv tehdy měla americká zpravodajská komunita informace, že ruská armáda o tom interně hovoří. Podrobnosti nejsou jasné, ale vláda USA podle deníku The New York Times odhadovala, že existuje padesátiprocentní šance na použití jaderných zbraní. Podle mě jde o nejvážnější jadernou krizi od té kubánské v roce 1962.
Proč pak ruské hrozby ustaly?
Putinova slova přiměla amerického prezidenta Joea Bidena říct, že kdyby Rusové použili jaderné zbraně, znamenalo by to pro ně katastrofu. Víme, že spolu tehdy mluvili ruští a američtí ministři zahraničí i obrany, tajná služba CIA hovořila s FSB… Nevíme, jak přesně Západ Rusko varoval, nicméně řada západních novinářů se zdroji v USA, NATO i Rusku psala, že existovala konvenční hrozba: pokud Rusko použije jaderné zbraně na Ukrajině, Západ se do války aktivně zapojí, a to buď pouze na Ukrajině, nebo i v Rusku.
Široce se také uvádí, že na Putina tlačila rovněž Čína a Indie. Takže tu byla jak odstrašující hrozba ze strany NATO, tak přátelské varování od některých Putinových spojenců. I když ruský vládce nakonec ustoupil, neměli bychom si nárokovat úspěch, protože se to může opakovat. Koneckonců cílem Ukrajinců je vytlačit Rusko ze všech okupovaných území a vrátit se k hranicím před rokem 2014. A to naznačuje, že pokud Rusko opět začne prohrávat, tento problém se znovu objeví. Musíme na to být připraveni.
Nyní ale Putin svou jadernou hrozbu znovu zopakoval. Proč?
Myslím, že je to kvůli obavám, že by se do války mohlo přímo zapojit NATO.
Mohla to ovlivnit i současná situace v americkém Kongresu, kdy Spojené státy nejsou schopny poslat další finanční pomoc Ukrajině, a blížící se listopadové prezidentské volby, po kterých Washington už možná nebude tak silným spojencem Kyjeva jako doposud?
Dokud bude prezident Joe Biden ve funkci, bude Amerika silným spojencem Ukrajiny. Ale máte pravdu, paralýza v americkém Kongresu je mimořádně znepokojivá. Obávám se, že mnozí republikáni budou čekat až do voleb, protože nechtějí přijít o podporu exprezidenta Donalda Trumpa před stranickými primárkami do Kongresu. Potom ale budou mít menší strach o své znovuzvolení, protože je jisté, že v jejich okrsku vyhrají republikáni. Proto doufám, že budou brzy ochotnější podpořit dohodu o další vojenské pomoci Ukrajině.
Je ale důležité, že je v mezičase zastupuje Česko a další země NATO, které dělají všechno pro to, aby se na Ukrajinu dostaly zbraně a munice.
Dávalo by teď pro Rusko vůbec smysl použít taktické jaderné zbraně?
Existují tři způsoby, jak by alespoň teoreticky mohlo Rusko v konfliktu na Ukrajině použít jaderné zbraně. Jedním z nich je takzvaný demonstrační úder, který by se snažil ukázat, že je Moskva schopná a ochotná to udělat. Myslím, že to je nejméně pravděpodobný scénář. Použití jaderných zbraní v neobydlené oblasti by jen ukázalo, že Rusko nechce riskovat.
V úvahu připadá i použití na bojišti. Největší obavy panovaly při obléhání Mariupolu, konkrétně ukrajinských bojovníků v Azovstalu. To byl taktický cíl, kde by jaderná zbraň měla smysl. Nemyslím si, že dnes na bojišti existuje jiný podobný cíl. Fronta je široká a dlouhá, takže by to vyžadovalo rozsáhlé použití taktických jaderných zbraní proti mnoha různým silám. A nejsem si jist, zda by Rusové chtěli něco takového provést.
Třetí a nejnebezpečnější možnost je jaderný úder proti městu. To by mělo strašlivý účinek. Rusové se už nyní zaměřují na města, jen malá část jejich útoků však zasáhne cíl. Ale pokud by jedna z hlavic byla jaderná, mohla by zničit celé město nebo jeho velkou část. Proto bylo Putinovo srovnání s Hirošimou a Nagasaki tak znepokojivé. Rozdíl mezi tehdejší dobou a současností je, že Japonsko se v roce 1945 nemohlo bránit. Nemohlo zasáhnout Spojené státy. Měli bychom ruským představitelům připomenout, že Ukrajinci by s naší pomocí určitě mohli.
Bylo by Rusko ochotné rozpoutat jadernou válku proti státu, který sám atomové zbraně nemá?
Nedokážu odhadnout, jak je to pravděpodobné. Rusové - stejně jako Američané, Číňané a Indové - mají velký zájem na tom, aby tradice nepoužívání jaderných zbraní pokračovala. Tento zájem však není neomezený. Chybí mu emocionální a etická hloubka. Není to nemyslitelné tabu.
Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu měla jaderné zbraně, kterých se vzdala. Kyjev tvrdí, že ho nyní řada zemí nepodporuje tolik, jak by chtěla, protože se obává, že by mohla přijít jaderná reakce z Moskvy. Co to v obecné rovině znamená pro šíření atomových zbraní?
Kdykoli se jaderný stát dopustí extrémní agrese proti nejadernému státu, ostatní se znepokojeně začnou ptát: Mohlo by se to stát i nám? Vliv této hrozby zvyšuje pravděpodobnost šíření jaderných zbraní. Ještě horší by bylo, kdyby Putin použil atomovou bombu a prošlo mu to. Řeklo by to ostatním zemím, že jaderné zbraně potřebují k odstrašení.
Putin nedávno prohlásil, že má mnohem více jaderných zbraní než všechny státy NATO dohromady. Je to ale vůbec důležité?
Rusko má skutečně mnohem více taktických jaderných zbraní než země NATO. My jsme však vybavení dostatkem prostředků k likvidaci cílů, které bychom chtěli zničit. Naše armády mají větší konvenční schopnosti než ruská armáda. A na konvenční sílu bychom se měli zaměřit a budovat ji.
Pokud chcete snížit pravděpodobnost použití jaderných zbraní nebo úspěšného použití jaderných zbraní Ruskem, konečnou odpovědí je rozvíjet své konvenční schopnosti do té míry, aby se Rusko obávalo, že můžete bojovat konvenčně a porazit je.
