Americké rakety v Litvě: Zareaguje Moskva ostře?

Martin Novák Martin Novák
19. 6. 2008 7:28
Vztahy Moskvy s Pobaltím jsou dlouhodobě špatné
Skončí americké rakety nakonec v Litvě ?
Skončí americké rakety nakonec v Litvě ? | Foto: Reuters

Varšava - Polský vyjednavač o americké protiraketové základně Witold Waszczykowski v úterý poprvé veřejně potvrdil to, co se už v diplomatických kruzích proslýchalo.

Pokud Poláci nesleví ze svých požadavků a nedohodnou se s Američany na umístění protiraketové základny v Polsku, přijde na řadu jako náhradník Litva.

Podle polského vyjednavače se Litevci dokonce Američanům sami nabídli. Možnost umístit komponenty budovaného štítu na jejich území prý navrhl už v květnu litevský ministr zahraničí.

Opatrná vyjádření

To se časově shoduje s návštěvou šéfa amerických vyjednavačů Johna Rooda v litevské metropoli Vilniusu.

Obě strany nicméně popírají, že by šlo o skutečné rozhovory. Agentura RIA Novosti citovala mluvčí litevského ministerstva zahraničí, podle níž Vilnius podporuje stavbu základny v  Polsku.

Ministerstvo obrany nicméně oznámilo, že Litva je připravena o základně na svém území jednat, ale jen pokud definitivně selžou americko-polské rozhovory.

Foto: Aktuálně.cz

Posun na východ 

Washington oznámil, že jednání s Polskem dále pokračují a tvrzení o vyjednávání s Litvou jsou prý "přehnaná".

Základna, jejíž součástí má být i radar v Brdech, by se tak posunula dále na východ. Z území bývalého sovětského satelitu na půdu samotného někdejšího Sovětského svazu.

Litva byla součástí SSSR od své násilné anexe Stalinem ve čtyřicátých letech až do začátku let devadesátých, kdy právě ona zahájila proces dezintegrace svazu a jako první republika vyhlásila nezávislost.

Litevský prezident Valdas Adamkus (vpravo) na schůzce se svým polským protějškem Lechem Kaczyńským.
Litevský prezident Valdas Adamkus (vpravo) na schůzce se svým polským protějškem Lechem Kaczyńským. | Foto: Reuters

Průnik Spojených států či NATO na teritorium bývalého SSSR nese Moskva vždy velmi těžce. Nerada se smiřovala se vstupem všech tří pobaltských republik (Litvy, Lotyšska a Estonska) do Severoatlantické aliance a nyní varuje před možnými důsledky tohoto kroku další dva uchazeče: Ukrajinu a Gruzii.

Zřízení americké základny v Litvě by pravděpodobně odstartovalo další kolo nepřátelských kroků, kterými se Rusko a Pobaltí od počátku devadesátých let častují.

Blokády z obou stran

Litva čelila opakovaně ekonomickým blokádám a odstávkám dodávek energie z Ruska. Poprvé už v roce 1990 po jednostranném vyhlášení nezávislosti. Naposledy uzavřeli Rusové plynovod vedoucí na Litvu v roce 2006 bez udání důvodu.

Vilnius na oplátku zablokoval rozhovory o nové smlouvě mezi Evropskou unií a Ruskem.

Dále čtěte:

Dlouhodobý spor se také vede o postavení ruských menšin v pobaltských zemích. Podle Moskvy jsou tamní Rusové diskriminováni. Litva má asi šestiprocentní ruskou menšinu, ve zbylých dvou pobaltských republikách žije Rusů ještě mnohem víc. 

Čas se Varšavě krátí

Zdroj z amerického ministerstva obrany prozradil zpravodaji agentury Reuters, že Washington dává polskému premiérovi Donaldu Tuskovi čas do července na pokrok v jednáních o základně.

Pokud se mnoho nezmění (Varšava žádá miliardy dolarů na modernizaci své armády a bezpečnostní záruky), protiraketový štít v Polsku nebude.

A začne se znovu hovořit o Litvě.

 

Právě se děje

Další zprávy