Američané testovali nejrychlejší letoun světa. Zmizel

Václav Viták
12. 8. 2011 8:51
V dubnu Falcon HTV-2 krátce pokořil rychlost 26 000 km/h
Falcon HTV-2 - vizualizace.
Falcon HTV-2 - vizualizace. | Foto: DARPA

Washington - Americká armáda provedla test druhého hypersonického bezpilotního letounu Falcon HTV-2 (Hypersonic Test Vehicle 2), který je schopen letět rychlostí 19 800 kilometrů za hodinu i vyšší. S kluzákem však krátce po startu ztratila kontakt.

Start byl původně naplánován na středu, ale poté ho DARPA, výzkumná agentura americké armády, přesunula kvůli špatnému počasí na čtvrtek.

Letoun nejprve vynesla vysoko do atmosféry raketa Minotaur IV., která odstartovala z vojenské letecké základny Vanderbergh v Kalifornii v 16:45 SELČ.

Falcon se poté úspěšně oddělil od nosné rakety a inženýři ho z řídicího střediska navedli na stanovenou dráhu, po níž se vrací k Zemi. Během letu měl dosáhnout rychlosti 20 machů a vyšší neboli letět nejméně 20krát rychleji než zvuk.

Poté však došlo k přerušení kontaktu. DARPA na webu uvedla, že má devět minut záznamu. A vše prý nasvědčuje tomu, že Falcon dopadl do Tichého oceánu tak, jak bylo plánováno.

Nejrychlejší letoun světa

Cílem americké armády je vyvinout letoun, který by mohl doletět na kterékoli místo světa za méně než hodinu (a samozřejmě tam případně zahájit bombardování).

První letoun Falcon absolvoval zkušební let loni v dubnu. Letěl asi devět minut, z toho zhruba minutu a půl rychlostí 22 machů (26 700 km/h).

Palubní systém pak detekoval letovou odchylku, a navedl proto stroj z bezpečnostních důvodů do oceánu. Tento sestup byl kontrolovaný.

Falcon HTV-2 americké armády je nejrychlejším letounem na světě, jaký byl kdy postaven. Z Londýna do Sydney by doletěl za méně než hodinu, z New Yorku do Los Angeles za pouhých dvanáct minut. Za sekundu uletí téměř sedm kilometrů.

Jeho plášť přitom vydrží žár téměř 2000 stupňů Celsia, což je teplota, při které se taví ocel. To je také důvod, proč je vyroben z uhlíkatých vláken.

Americká armáda stroj testuje ve větrných tunelech, tam však inženýři mohou simulovat letové podmínky s rychlostí maximálně do 15 machů (18 240 km/hod).

Nejjednodušší test je ten reálný

Pro replikování podmínek za vyšších letových rychlostí by konstruktéři museli používat speciální impulsní větrné tunely, při kterých ale ráz s požadovanou rychlostí trvá pouze tisíciny sekundy.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Zkoušení letových vlastností hypersonického stroje by proto trvalo roky a stálo ohromné částky. I kdyby však inženýři kompletně otestovali Falcon HTV-2 v impulsním větrném tunelu, stále by nevěděli, jak se bude chovat při reálném letu.

Proto je ostrá zkouška tím nejjednodušším způsobem, jak nashromáždit potřebná data.

Pro druhý zkušební let v atmosféře konstruktéři upravili těžiště stroje, snížili úhel nátoku vzduchu a instalovali nový palubní kontrolní systém, který zvýší schopnost klapek na křídlech udržovat letoun ve stabilní poloze.

DARPA chce během druhého testu zjistit co nejvíce o dlouhých hypersonických letech. Falcon HTV-2 bude sledovat více než 20 zařízení na Zemi, na vodě, ve vzduchu a ve vesmíru, aby získalo co nejvíce dat pro další vývoj hypersonických strojů.

DARPA informovala o průběhu letu průběžně na Twitteru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy