Američané nejsou v bezpečí, chybí zásadní odpovědi

Petr Jemelka Petr Jemelka
25. 4. 2013 12:15
Systém ochrany před teroristy selhal, nikdo neví proč. Shrnujeme klíčové otázky
Po 12 letech to přišlo znovu. Islámský teror v srdci Ameriky. A znovu to nikdo nečekal.
Po 12 letech to přišlo znovu. Islámský teror v srdci Ameriky. A znovu to nikdo nečekal. | Foto: ČTK

Boston - Od teroristického útoku v cíli bostonského maratonu už uplynulo deset dní, jeden útočník byl zastřelen, druhý přežil a s obtížemi vypovídal v nemocnici, ale vyšetřovatelé do případu stále nedokázali vnést jasno.

Nad motivem, pozadím útoku i samotnými bratry Carnajevovými se vznáší řada otazníků. Přeživší útočník po přečtení práv přestal komunikovat, a tak si teď agenti musejí poradit sami.

Otázek je stále víc než odpovědí. V následujícím textu jsme se proto pokusili shrnout ty nejzásadnější.

Byli útočníci sami? Kde a proč se zradikalizovali

Policie od počátku pracuje s hypotézou, že mladí Čečenci, kteří dlouhodobě žili ve Spojených státech, jednali na vlastní pěst. FBI ale stále prověřuje možnost napojení jednoho nebo obou bratrů na některou z islámských teroristických organizací.

Přeživší útočník - devatenáctiletý Džochar Carnajev -, který se v nemocnici postupně zotavuje z vážných zranění, se přiznal a sdělil policii, že žádné takové napojení neexistuje.

Strýc teroristů Ruslan Carni tvrdí, že byl starší z bratrů Tamerlan od roku 2009 pod silným vlivem jistého ortodoxního muslimského konvertity z Cambridge ve státě Massachusetts.

"Úplně mu vymyl mozek a mladší bratr Džochar za Tamerlanem běhal jako pejsek," řekl Carni CNN. Odpovědi na klíčovou otázku tak může přinést vypátrání a dopadení záhadného lektora víry.

Co dělal Temerlan v Dagestánu

Přestože oba bratři jakožto děti čečenských uprchlíků žili a studovali ve Spojených státech, Tamerlan v roce 2012 strávil šest měsíců u rodičů v Machačkale - hlavním městě Dagestánu, jedné z republik Ruské federace. Američtí vyšetřovatelé už tam proto vyrazili a pátrají po lidech, s nimiž mohl Tamerlan přijít do styku.

Tohle nikdo nečekal. Snímky, které šokovaly svět:

Otec sice tvrdí, že byl po celou dobu s ním, v médiích se ale postupně vynořují jiné informace.

Zdroje z ruské tajné služby, na něž se odkazuje americký týdeník Time, uvedly, že Tamerlan Carnajev se po Dagestánu pohyboval dva měsíce sám a opakovaně navštěvoval nechvalně známou salafistickou mešitu, v níž se od jejího postavení v roce 2000 scházejí džihádisté. O mladého Čečence se proto začala zajímat ruská policie i tajná služba FSB, která dvakrát varovala FBI i CIA.

Proč FBI a CIA nereagovaly na varování ruských agentů

Co jen se to událo v jejich hlavách? Vyšetřovatelé se snaží přijít věci na kloub.
Co jen se to událo v jejich hlavách? Vyšetřovatelé se snaží přijít věci na kloub. | Foto: Reuters

FBI se sice Carnajevem zabývala a podle informací, jež unikají do médií, ho čtyři měsíce od března do června 2011 sledovala. Vyslýchala i jeho přátele a rodinné příslušníky. Pak ale případ odložila s tím, že nic podezřelého nezjistila.

Jméno Tamerlana Carnajeva bylo nicméně už v březnu zařazeno do databáze pohraniční a celní služby a zůstalo tam rok. Když Carnajev v lednu 2012 odjížděl z USA na výše zmíněnou půlroční cestu do Ruska, správci databáze odjezd zaznamenali a upozornili na něj protiteroristickou jednotku FBI v Bostonu. Není však známo, že by cokoli podnikla.

Ve středu navíc vyšlo najevo, že vedení CIA po ruském upozornění doporučilo, aby bylo jméno staršího z bratrů Carnajevů zařazeno na seznam sledovaných osob podezřelých z terorismu, známý v USA pod zkratkou TIDE.

Jak to, že rodina a přátelé nic netušili?

Další z velkých záhad, která se pojí s atentátníky z Bostonu, je to, jak je možné, že si příbuzní, sousedé, američtí spolužáci ani kamarádi teroristů nevšimli ničeho podezřelého.

Zejména mladší Džochar měl ve škole řadu kamarádů a ve školním kolektivu byl velmi oblíbený. Neměl problémy ani se studiem, natož se zákonem.

Nikdo nezaznamenal žádnou změnu v jejich chování. Všichni, kdo bratry Carnajevovy znali, se shodují, že nemohou pochopit, jak se mohli dopustit něčeho tak hrozného. A vysvětlení se jim možná nikdy nedostane.

Obrazem: hon na teroristy v ulicích Bostonu

 

Právě se děje

před 40 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy