Kábul - Válka proti povstalcům z fundamentalistického hnutí Tálibán nezná vítěze. Připouští to vláda v Kábulu i velení Pentagonu. Tálibánci kontrolují rozsáhlé části afghánského venkova a jedinou cestou, jak konflikt ukončit, je uzavřít s nimi dohodu.
Tálibán postupně proniká i do velkých měst a jeho útoky jsou čím dál smrtonosnější. V pátek zahynul při atentátu proti mešitě v severoafghánské provincii Takhár guvernér sousední provincie Kúnduz a patnáct dalších osob.
Americké tajné služby nyní zjistily, že řada útoků vedených proti spojeneckým silám mohla být uskutečněna mimo jiné díky tomu, že tálibánci měli své lidi přímo v ochrankách spojeneckých základen. Kontraktoři totiž najímali jako strážné místní Afghánce, přičemž se v řadě případů jednalo o osoby napojené na povstalce z Tálibánu.
Podle deníku The New York Times odvolávajícího se na zprávu senátního výboru pro armádu si přitom smluvní partneři Pentagonu počínali při výběru těch, kdo měli bdít nad bezpečností základen, diplomatických misí a spojeneckých konvojů, více než benevolentně.
"Senátní zpráva doplňuje další kamínky do mozaiky toho, co jsme tušili," citovala agentura Reuters analytika Střediska pro novou americkou bezpečnost Richarda Fontaineho. "Peníze daňových poplatníků končily v Afghánistánu často v kapsách těch, proti nimž bojujeme."
Mr. White a Mr. Pink
Armour Group, britská firma, která dostala za úkol zajistit bezpečnost na letecké základně Šíndand v provincii Herát, se kupříkladu v roce 2007 obrátila na dva místní kmenové vůdce, kteří jako ochranku letiště poskytli vlastní ozbrojence.
Vedení afghánské pobočky Armour Group dvojici pojmenovalo jako Mr. White a Mr. Pink podle postav z filmu režiséra Quentina Tarantina "Gauneři", potrtrétujícího skupinu newyorských gangsterů.
Mr. White a Mr. Pink a jejich ozbrojenci svou práci vykonávali po osmnáct měsíců.
Až do dne, kdy Mr. Pink zabil Mr. Whiteho a utekl do hor k Tálibánu. Armour Group si z toho ale nic nedělala a najala bratra zabitého Afghánce a pojmenovala jej Mr. White II.
Při náletu na cíle poblíž obce Azizábád bombardovalo o několik měsíců později NATO dům, do něhož místní tálibánský vůdce mulla Sadík svolal tajnou schůzku. Jak se ukázalo, mezi těmi, kdo v domě při náletu zahynuli, byl i Mr. White II., Sadíkův strýc.
Šestadvacetitisícová armáda
Podobně poskytovali Afghánci najatí firmou EOD Technology, aby zajišťovali ochranu výcvikového střediska v Adraškánu nacházejícího se nedaleko Šíndadu, informace íránské tajné službě. EOD sídlí ve virginském Arlingtonu.
Senátní zpráva upozorňuje na druhé straně také na fakt, že kontraktoři občas poskytovali tálibáncům úplatky, aby zajistili volný průchod konvojů putujících přes jimi kontrolované území. Peníze šly rovněž z kapes amerických daňových poplatníků.
S aktivitami bezpečnostních firem není dlouhodobě spokojena ani vláda prezidenta Hamída Karzáího, která opakovaně poukazuje na fakt, že díky lepším platům přetahují kontraktoři z armády a bezpečnostních sil Afghánce, na jejichž výcvik se vynaložily nemalé sumy.
Celkem zaměstnávají tyto firmy 26 tisíc osob, přičemž devadesát procent z nich je přímo placeno americkou vládou.
