Arktida - Cesta lodí z Německa do ruského Vladivostoku přes Suezský průplav trvá dlouhých 34 dní. Plavbu sice mohou ohrozit piráti operující v blízkosti Afriky, ale stále je daleko bezpečnější než nová trasa, která se nákladním lodím otevřela teprve nedávno.
Námořníci testují alternativní lodní cestu napříč mrazivou Arktidou. Lodě díky ní ušetří 11 dní, musí ale plout v extrémně nepříznivých podmínkách a takřka mimo civilizaci.
Trasou proplouvá nákladní loď dánské společnosti Maersk Line. Umožňuje jí to fenomén, jenž znepokojuje vědce po celém světě: globální oteplování.
Zatímco klimatologové se děsí následků pro životní prostředí a rizika stoupání hladiny oceánu, obchodníkům se otevírají nové dveře. Na cestu kolem severního ruského pobřeží už alespoň v létě nepotřebují ledoborce.
Letošní vlna veder na severní polokouli a neustálé zvyšování průměrných teplot v posledních několika letech totiž vede k tání alarmujícího množství ledu v Arktidě. V srpnu například britský deník Guardian popsal roztání nejsilnějšího a nejstaršího ledu, který obvykle neporušen přečká i letní sezonu. Letošní léto ale nepřežil.
Podle některých odhadů bude severní pól v období od července do října úplně bez ledu už někdy v období od roku 2050, nejpozději do roku 2070. Nejčernější scénáře mluví dokonce o roku 2030, jak americkému listu Washington Post potvrdil Walter Meier, klimatolog z coloradského centra na sbírání dat o sněhu a ledu. "Kolem severního pólu bude v srpnu běžně jen modrý oceán," prorokuje vědec.
Check out the @NSIDC sea ice comparison tool. Pick two dates to compare sea ice extent. #Arctic #Antarctichttps://t.co/rKWuOZPYAW pic.twitter.com/ZftPVpZCTK
— Arctic Sea Ice News (@NSIDC_ArcticIce) September 7, 2018
Kratší cesta
Severní ledový oceán je navíc bez hustého provozu a bez pirátů ohrožujících lodě například v Adenském zálivu.
Číhají tu ovšem jiná nebezpečí, která dělají z plavby kolem Arktidy enormně nebezpečnou a hlavně osamocenou pouť. "Když se dostanete do potíží, jste velmi daleko od civilizace," varuje Mika Hovilainen z finské společnosti Aker Arctic Technology, která staví lodě navrhované na plavbu Severním ledovým oceánem. I v létě do trupu lodí narážejí zmrzlé kry a zbylé kusy ledu.
Úplně první kontejnerová loď, která se vydala z Vladivostoku severní cestou podél Sibiře a nakonec kolem Skandinávie do Německa, je obří dánské plavidlo Venta společnosti Maersk Line. Přepravuje náklad elektroniky z jihokorejského Busanu a mražené ryby z ruského přístavu.
Menší lodě ale už novou cestu brázdí po desítkách. Takže obchodníci už vědí, že cesta z Jižní Koreje do Německa přes jižní cíp Afriky trvá 46 dní, trasou přes Suezský průplav zhruba 34 dní a severní cestou jen 23 dní.
Teritoriální spory
Trasa vede kolem severního ruského pobřeží a z velké části zasahuje do výlučné ekonomické zóny Ruska, které na nové cestě hodlá vydělat. "Arktida se pro mnohé stala teritoriálním a vojensko-strategickým zájmem," komentoval konkurenci ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
"Mohlo by to vést k růstu šancí na konflikt v tomto regionu," varoval. Plavidla, která chtějí kolem ruských břehů proplout, musí dostat povolení od ruské správy. Rusové také zpoplatňují navigaci nebo technickou pomoc, pokud loď uvázne v ledu, což se stává i v létě.
Arktida byla doposud ve středu zájmu těžařských společností. Na obchodní cestě vedoucí od Aljašky až ke Koreji se ale snaží prosadit svá práva Kanada, Spojené státy, Dánsko, Norsko i Čína.
Rusko se zapojilo i do testovací poutě dánského plavidla Venta Maersk. Na jeho palubě jsou kromě vědců i ruští námořníci. U břehů jsou v případě potřeby zasáhnout přichystané ruské ledoborce. Ledové kry se pohybují v proudech a poryvech větru, rozdělují se a obzvláště tající led je ve svém chování těžko předvídatelný.
Další otázkou, kterou nová obchodní trasa vyvolává, je dopad lodních tankerů a kontejnerových plavidel na okolní přírodu. Živočichy ohrožují především úniky nafty do vody a vypouštění zplodin do ovzduší. Znečištění pak ještě více urychluje tání ledu.
