Kábul - Teroristická síť Al-Káida začala v průběhu posledních zhruba osmi měsíců v hornatých oblastech na severozápadě Afghánistánu zakládat výcvikové tábory, budovat úkryty a operační základny.
Islamisté využívají skutečnosti, že americké jednotky přestaly na značné části tohoto území operovat, protože je označily za strategicky nedůležité.
Američané dohled nad ním přenechávají afghánským ozbrojeným silám a z některých míst se už stáhli úplně. Tento proces začal zhruba před osmnácti měsíci.
Důvodem k němu bylo tvrzení amerických velitelů, že přítomnost jejich jednotek v těchto izolovaných údolích je hlavní příčinou toho, proč se tamní obyvatelé přidávají k Tálibánu.
Američtí generálové proto podle listu The Wall Street Journal předpokládali, že když odtud jejich muži odejdou, udělá to i Tálibán. Byl to však omyl.
Tálibán zůstal a navíc se do těchto oblastí vrací Al-Káida.
Al-Káida nabírá druhý dech
Mezi islámskými militanty z Tálibánu a Al-Káidy je z hlediska Západu jasný rozdíl. Tálibán představuje hrozbu pro Afghánistán, Al-Káida se aktivně snaží útočit v Evropě a v USA.
Eliminace jejích afghánských základen, kterých využívala pro přípravu teroristických útoků v západních zemích, byla proto americkým vojenským cílem číslo jedna a také jedním z hlavních důvodů boje proti Tálibánu, který militantům z Al-Káidy nechával volnou ruku k této činnosti, když ovládal Afghánistán.
Návrat militantů z Al-Káidy zasadil také značnou ránu nadějím, že loňské posílení amerických jednotek v Afghánistánu o 30 000 mužů způsobí tálibům takové ztráty, že budou nuceni zasednout k jednacímu stolu a přerušit svoji spolupráci s touto teroristickou organizací.
Výsledkem je však pravý opak. Koaliční jednotky v čele s Američany musely znovu zahájit operace v oblastech, které považovaly už za klidné.
Kolik jich je?
Západ zastával již delší dobu názor, že Al-Káida je ve válce v Afghánistánu stále bezvýznamnější silou. Americké výzvědné služby odhadovaly počet jejích bojovníků v této zemi jen na pár desítek.
Dalších několik set se jich skrývalo v horách na území sousedního Pákistánu, ale nevyvíjelo z obavy před útoky amerických bezpilotních letounů téměř žádnou činnost.
Jen občas překračovali hranici, aby cvičili nové rekruty nebo bojovali po boku Tálibánu, a měli problémy s bojovou morálkou i nedostatek finančních zdrojů. Nyní se situace změnila.
Stažení amerických jednotek ze severovýchodního Afghánistánu Al-Káidě otevřelo možnost znovu se etablovat v Afghánistánu. Přesné počty jejích militantů nejsou známé, ale Al-Káida rozhodně nyní buduje výcvikové tábory v provinciích Kúnar, Núristán i Nangarhár.
Al-Káida podle amerických velitelů už opět v Afghánistánu cvičí sebevražedné atentátníky a přivádí sem militantní islamisty ze Saúdské Arábie, Jemenu a dalších arabských zemí.
Američtí velitelé ale zdůrazňují, že Al-Káida se však nedokázala zatím v nepřístupných severozápadních oblastech Afghánistánu etablovat natolik, aby odtud mohla podnikat útoky proti Západu.
Navíc je podle nich výhodnější mít tyto islámské militanty na afghánské straně, kde mají americké a koaliční síly výrazně větší možnost proti nim zasáhnout, než v pákistánských pohraničních oblastech.
Bílý dům v této souvislosti už raději nekritizuje Pákistán za neochotu vyhnat militantní islamisty z jejich úkrytů podél hranic s Afghánistánem, aby se ještě více nezhoršily americko-pákistánské vztahy.
Američtí představitelé nyní především čekají, jaká bude intenzita jarních bojů. Pokud budou těžší než loni, bude to znamenat, že strategie prezidenta Baracka Obamy nefunguje a že 30 000 mužů, které do Afghánistánu vyslal jako posily, nepřineslo kýžený výsledek. Tálibán zahajuje svoji jarní ofenzivu obvykle v průběhu května.
