Bagdád - Írán je ve dvojím ohni. Spojené státy ho obviňují, že v Iráku pomáhá ozbrojencům, kteří bojují proti americkým jednotkám a iráckým vládním vojákům.
Al-Káida zase tvrdí, že Írán naopak podporuje iráckou vládu.
A z obou stran se vyhrožuje válkou. USA zvažují úder na íránská jaderná zařízení, protože nechtějí dopustit, aby teheránský režim měl možnost sestavit atomovou bombu. Al-Káida uvedla, že pokud Írán do dvou měsíců nepřestane spolupracovat s iráckou vládou, čeká ho válka rovněž.
Peršané, vypadněte
"Dáváme Peršanům a lídrům Íránu dva měsíce na to, aby se stáhli z Iráku," uvedla irácká odnož Al-Káidy, nazvaná Islámský stát. Prohlášení zveřejnila na internetu.
"Pokud Írán nesplní naše požadavky, povedeme vůči němu brutální válku. Naše ruce vám nedají pokoj," uvádí se v textu, podepsaném jedním z předáků irácké Al-Káidy Abú Umarem Bagdadím.
Al-Káida také vyzvala irácké obchodníky, aby neuzavírali transakce s Íránci a nevyužívali služeb íránských bank. Z textu však není jasné, zda chce Al-Káida provádět atentáty i na území Íránu.
V uplynulých měsících provedla několik pumových útoků v Íránu extremistická sunnitská organizace Džundulláh, která se hlásí k šéfovi Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi.
Írán je převážně šíitská země, zatímco členy Al-Káidy jsou výhradně sunnité. Někteří sunnitští extremisté považují šíity za odpadlíky od islámu, což je jedna z příčin sektářského násilí v někerých muslimských zemích - momentálně hlavně v Iráku.
Zatímco Al-Káida Íránu vyhrožuje, USA mají paradoxně obavy, že právě Írán by v budoucnosti mohl teroristům z Bin Ládinovy organizace poskytnout jaderné nebo jiné zbraně.
Co ví Teherán o Al-Káidě ?
Američtí experti mají za to, že přes Írán zamířila řada členů Al-Káidy ze svých úkrytů v Pákistánu do Iráku. Není ale jasné, nakolik se to děje se souhlasem a vědomím íránského vedení.
V roce 2002 íránská policie zadržela několik vysoce postavených členů Al-Káidy na svém území, mezi nimi i Usámova syna Sáada. Podle některých zpráv byli teroristé drženi v domácím vězení severně od Teheránu, ale o jejich dalším osudu je málo informací.
Podle některých názorů si je íránská vláda ponechává jako trumfy pro případ budoucího možného vyjednávání a "výměnného obchodu" s Washingtonem.
"Íránci nepovažují Al-Káidu za spojence, ale snaží se ji využívat pro své potřeby," citoval list Financial Times jednoho z amerických zaměstnanců ministerstva zahraničí.
Teherán oficiálně popírá, že by jakkoliv s Al-Káidou spolupracoval. Bývalý ministr zahraničí Kamál Charrází prohlásil, že organizaci považuje Írán za hrozbu pro svoji bezpečnost, stejně tak jako afghánský Taliban.
Vůdce Talibanu Muhammada Umara se íránská zpravodajská služba pokusila v roce 2000 usmrtit v jeho sídle v jihoafghánském Kandaháru. Odpálila poblíž kamión naložený trhavinami. Umar však unikl. Pravdivost této informace potvrdil Pentagon.
Teheránský režim měl nevyřízené účty s Talibanem z roku 1998, kdy bojovníci afghánského hnutí ve městě Mazáre Šaríf postříleli jedenáct diplomatů ve sklepě íránského konzulátu.
