Al-Aksá žije v zapomnění, Palestinci to chtějí změnit

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
1. 7. 2012 10:47
K mešitě v Jeruzalémě, třetímu nejposvatnějšímu místi islámu, chtějí přivést 2 miliony lidí ročně
Foto: Reuters

Jeruzalém - Mešity v Mekce a Medíně, dvě nejposvátnější místa islámu, lákají každoročně miliony poutníků.

Al-Aksá - třetí nejsvětější místo, kam by se měli věřící podle proroka Mohameda také podívat - navštíví za rok jen pár tisíc lidí.

Rozdíl spočívá v politice, ne náboženství. První dvě mešity stojí v Saúdské Arábii, hrdém muslimském království, zatímco prostor pod Al-Aksá ovládá Izrael. Pravděpodobně jde o náboženské místo, o které se na světě bojuje nejvíc.

Židé mu říkají Chrámová hora, zatímco muslimové pro něj znají jméno Vznešená a ušlechtilá svatyně. Nárokují si jej všichni.

Muslimové se drží neoficiálního bojkotu, který začal v roce 1967 po izraelském záboru Východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu. Tvrdí, že návštěva by židovskou okupaci palestinského území legitimizovala.

Palestinská dívka a žena před Omarovou mešitou na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Palestinská dívka a žena před Omarovou mešitou na Chrámové hoře v Jeruzalémě. | Foto: Reuters

Palestinští a jordánští představitelé to teď chtějí změnit.

Prezident Mahmúd Abbás muslimy v únoru vyzval, aby Jeruzalém zase začali navštěvovat a zvrátili tak "judaizování" města. Nemluvě o možnosti vyjádřit takto solidaritu s Palestinci. "Návštěva vězně není vyjádřením podpory věznitelům," prohlásil.

Od té doby k mešitě Al-Aksá opravdu zavítalo několik vysoce postavených arabských a islámských vůdců. Doufají, že tak přilákají poutníky.

Chrám, mešita a dóm

Strůjci plánu z řad muslimů doufají, že by do Jeruzaléma mohly ročně proudit až dva miliony poutníků. Ovšem jen v případě, kdy by měli zajištěný volný přístup.

"Pomohlo by to zachránit Al-Aksá a zároveň by to ohromně nastartovalo palestinskou ekonomiku," říká pod rouškou anonymity jeden z plánovačů.

Jeruzalém byl po staletí tradiční zastávkou těch, kteří mířili na každoroční pouť do Mekky. Našli tu dvě perly islámské architektury, zdobené arabeskami a zlatou kupolí.

Skalní dóm vzniknul po dobytí Jeruzaléma Araby v roce 691. Údajně v místě, kde prorok Mohamed započal svou noční výpravu na nebesa.

Tamtéž ale stály i dva biblické židovské chrámy. První zničili v roce 586 před Kristem Babylóňané, druhý pak srovnali se zemí Římané v roce 70. Západní zeď, známá také jako Zeď nářků, je poslední připomínkou druhého chrámu a platí za nejposvátnější místo judaismu.

Jiné světy

Stojí nedaleko od sebe, přesto jakoby byly z jiného světa. Náměstí před Zdí nářků je plné života. Kolem mešit je klid jako v parku. Jedinou spojnicí mezi Židovskou čtvrtí ve Starém městě a posvátným muslimským okrskem je rozviklaná dřevěná rampa mířící k Mughrabiho bráně. Právě tudy mohou nemuslimové vstoupit.

Věřící chodí jinudy - z Muslimské čtvrti deseti jinými branami. Musejí projít kontrolní stanoviště hlídaná izraelskými vojáky a policisty.

Areál navštívilo v posledních desetiletích jen málo cizinců z muslimských zemí. O to překvapivější bylo, když sem v polovině dubna zavítal Velký muftí Alí Gomaa, druhý nejvýše postavený duchovní Egypta.

Společně s hlavním poradcem jordánského krále pro náboženské otázky Ghazím bin Muhammadem se podívali i do křesťanského Chrámu božího hrobu - místa, kde měl být ukřižován a posléze pohřben Ježíš Kristus. Pozval je jeruzalémský patriarcha z řecké ortodoxní církve.

Islamisté jsou proti

Dva týdny před nimi dorazil i Habíb Alí Al-Džifrí, vlivný jemenský súfijský kazatel. Byly tu i bahrajnská a jordánská delegace. Jeruzalémští muslimové říkají, že je to jen začátek. Čekají další vlnu hostů z arabského světa i muslimských zemí v Evropě a Asii.

Foto: sxc.hu

Návštěvy ve své fatvě posvětil také Velký muftí Jeruzaléma a Palestiny Muhammad Ahmad Husajn.

Okamžitě se ale zvedla vlna nesouhlasu. Jinou fatvu, obsahující protichůdný názor, vydal šejch Jusuf Al-Qaradawí, katarský duchovní vůdce Muslimského bratrstva.

Plán odsoudila rovněž palestinská organizace Hamás, která je s bratrstvem spřízněná. Prezidentu Abbásovi, svému hlavnímu konkurentovi, z Gazy vzkázali, že lákání poutníků je "darem izraelské okupaci".

Egyptský parlament ovládaný islamisty požádal egyptského muftího Gomaa o rezignaci a ten jim odpověděl prostřednictvím Twitteru: "Návštěva Jeruzaléma posiluje v člověku pocit, aby okupaci odmítl, stejně jako nespravedlnosti. Zároveň posiluje palestinskou věc."

Co na to říct?

V Izraeli premiér Benjamin Netanjahu odsoudil Abbásova slova jako "totální lež", která "může vést k náboženské válce".

V Muslimské čtvrti Starého města se zdá, že místní si nejsou jistí, jak na plán Palestinské samosprávy reagovat. "Jeruzalém byl v dějinách okupovaný mnohokrát a vždy bylo možné jej navštívit. Proto nerozumím, proč by to měl být v tuto chvíli problém," říká Šaríf Kaddúmí, 26letý vědec z jeruzalémské Univerzity Al-Quds.

Jeruzalém, Zeď nářků
Jeruzalém, Zeď nářků | Foto: Tereza Šídlová

"Osobně si myslím, že by lidé měli přijet a vyjádřit podporu Jeruzalému," říká pro změnu 41letý taxikář Hussam Salaymeh. "Na druhou stranu rozumím výhradám. Politicky to opravdu normalizuje vztahy s Izraelem."

"Vítán je kdokoliv"

V současné době na obou stranách konfliktu prakticky neexistuje hnutí, které by mířilo k mírovému uspořádání. Není tak jisté, kolik muslimů půjde ve stopách vlivných muslimských vůdců, Egypťanů a Jordánců.

Izraelská oficiální politika říká, že poutníci jsou vítáni. Mohou navštívit mešity, kostely i synagogy. Když mělo mezi lety 1948 a 1967 Východní Jeruzalém v rukou Jordánsko, vstup Židům znemožnilo.

"Vítán je kdokoliv," říká mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Jigal Palmor. "Pokud chtějí muslimové přijet a navštívit svatá místa, ať to udělají."

Není to ale tak lehké. Buď musí projet izraelským územím, nebo přicestovat přes Allenbyho most z Jordánska na Západní břeh Jordánu. Právě tudy vede cesta nejčastěji.

Palestinec vyvěšuje vlajku ve východní části Jeruzaléma.
Palestinec vyvěšuje vlajku ve východní části Jeruzaléma. | Foto: Reuters

Nekonečné obstrukce

Podle Palmora je nutné nejdřív požádat o vízum, což málokterý muslim udělá. Znamenalo by to totiž, že uznává židovský stát.

Ani po vstupu do Jeruzaléma není jisté, že se poutníci k mešitám dostanou. Izraelská bezpečnost občas omezuje vstup a pouští dovnitř jen muže starší 40 či 50 let. Vojáci mají strach, že by mladší Palestinci mohli chtít demonstrovat.

I přes všechny problémy hodlají muslimští vůdci poutnictví prosadit. "Nevzdáme se," uzavírá Velký muftí Husajn. "Al-Aksá je důležitá pro muslimy, protože je důležitá pro Boha."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Albánii zasáhla dvě zemětřesení, zanechala po sobě 108 zraněných, nikdo nezemřel

Albánii v sobotu zasáhlo zemětřesení, jehož intenzitu seismologové stanovili na 5,8 stupně. Záchvěvy půdy byly cítit i v sousedních zemích, především v Černé Hoře, vyžádaly si 108 zraněných, kteří byli ošetřeni v nemocnicích v Tiraně a Drači. Nejsou hlášena žádná úmrtí. Epicentrum sobotního zemětřesení se nacházelo zhruba 30 kilometrů severně od města Drač (Durrës) u pobřeží blízko Mysu Rodon. Podle albánského geofyzikálního ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení v Albánii za posledních 20 až 30 let. Obyvatele pak vyděsily další otřesy v noci ze soboty na neděli o síle 4,8 stupně. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel hoteliér, který se zasloužil o expanzi Hiltonu, bylo mu 91 let

Ve věku 91 let zemřel tento týden ve Spojených státech hotelový magnát William Barron Hilton, který rozšířil hotelové impérium založené jeho otcem. Informovala o tom agentura AP. Rodina Hiltonových oznámila, že Barron Hilton zemřel přirozenou smrtí ve čtvrtek ve svém domově v Los Angeles. Zůstalo po něm osm dětí a 15 vnoučat, mezi nimiž jsou i známé celebrity Paris a Nicky Hiltonovy. V rodinné firmě začal působit v 50. letech minulého století a dokázal ji dostat až na špičku hotelového průmyslu. V čele společnosti, která v současné době provozuje tisíce hotelů po celém světě včetně České republiky, stál 30 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy