Washington - S odlivem lékařského personálu do bohatých zemí se nepotýká pouze Česká republika, ale také africké země.
První systematická studie, která se na tento problém zaměřila, byla uveřejněna v internetovém lékařském časopisu Human Resources for Health.
Celkově v rozvinutých zemích pracuje 135 000 zdravotníků, kteří se narodili v Africe. To je 20 procent afrických doktorů a 10 procent sester.
Nejvíce lidí ztrácí Mozambik, nejméně Niger
Procento zdravotníků, kteří z Afriky odjíždějí, se velmi liší v závislosti na konkrétní zemi. K nejvíce postiženým státům patří Mozambik (75 procent), Angola (70 procent), Rovníková Guinea a Libérie (63 procent) Ghana (56 procent) a Keňa (51 procent).
Naopak nejlépe dopadly země jako Egypt (5 procent), Libye (8 procent) nebo Niger (9 procent).
Ke studii byla použita data z let 1999 až 2001 z devíti nejdůležitějších destinací, do kterých za prací afričtí doktoři a africké sestry odjíždějí (Austrálie, Belgie, Francie, Jižní Afrika, Kanada, Portugalsko, Spojené státy, Španělsko a Velká Británie).
I v Jihoafrické republice je však problém odlivu zdravotnického personálu cítit.
"Pokud je zde jedna velká překážka úspěchu našich zdravotnických programů, je to pokračující emigrace klíčových zdravotnických odborníků, především sester," řekla roku 2002 jihoafrickému deníku Citizen ministryně zdravotnictví Manto Tshabalala-Msimangová.
"Znásilnění nejchudších zemí"
Studie si všimla i toho, že kvalifikovaný personál odjíždí především ze zemí, které trpí ekonomickou recesí či občanskou válkou.
To vysvětluje odliv zdravotníků ze zemí jako Keňa, Libérie, Rwanda, Sierra Leone a Zimbabwe. Na druhou stranu, jedna z nejchudších zemí na světě, Niger, problémem emigrace lékařů a sester netrpí.
Podle výzkumníků je to však způsobeno pouze tím, že země je natolik chudá, že doktoři nemají jednak dostatek finančních prostředků, ani potřebné kontakty, aby ji opustili.
Problému již věnují pozornost i rozvinuté země, do kterých lékaři odjíždějí. Británie roku 2001 omezila najímání zdravotníků z afrických zemí a předseda Britské lékařské komory James Johnson takové jednání označil za "znásilňování nejchudších zemí".
Problémem je však zejména to, že jsou v mateřských zemích lékaři špatně placeni.
"Vláda Spojeného království by mohla Africe doopravdy posloužit, kdyby zvýšila pomoc (jejich) zdravotním systémům. Zajistila by tak, že zoufale potřební doktoři a sestry zůstanou tam, kde je jich nejvíce potřeba," citovala BBC charitativního pracovníka Nicka Corbyho.
