Maputo - Démon alkohol dostihl už i Afriku. Přesněji řečeno, nedostihl ji, protože omamné nápoje z čiroku a prosa se zde vyrábějí od nepaměti. V posledních letech však konzumace muraby, tonta a dalších lokálních specialit stoupla natolik, že se jejich nadužívání stalo závažným celospolečenským problémem.
Vlády Mosambiku, Ugandy a dalších zemí černého kontinentu se proto rozhodly vrhnout na trh nízkoprocentní pivo z manioku v naději, že z něj alespoň částečně vytlačí podomácku vyráběný alkohol, který jen v Jihoafrické republice způsobí každoročně hospodářské ztráty za dvě miliardy dolarů.
"Nelegálně produkované alkoholické nápoje v sobě skrývají velké nebezpečí," řekl deníku The Guardian výkonný manažer společnosti SABMiller Graham Mackay, jehož firma maniokové pivo nyní začíná vyrábět. "Chceme nabídnout alternativu k tajně vyráběnému vysokoprocentnímu alkoholu, z nějž vláda nemá žádný daňový příjem."
Nová značka dostala název impala, podle jednoho z nejrozšířenějších druhů afrických antilop. Jako první země, kde bude běžně k dostání, byl vybrán Mosambik, nejspíš z toho důvodu, že problémy s nadměrným pitím zde nejsou tak dramatické jako v jiných afrických zemích.
"Je to ležák lehce nakyslé chutí," říká technický ředitel společnosti Gerry van den Houten. "Má mnohem menší obsah lepku než běžné druhy piva."
Prvních 150 tisíc
Maniok jedlý, původem z Jižní Ameriky, se pěstuje pro hlízy bohaté na škrob. Je mimořádně odolný vůči suchu a na černém kontinentu se pěstuje všude, kde je alespoň trocha vláhy.
Zatímco při výrobě běžných druhů piva se používá k výrobě sladu výhradně ječmen, v impale tvoří sedmdesát procent základní suroviny právě maniok.
"Je nejčastěji pěstovanou africkou plodinou, v zemi vydrží velmi dlouho, jeho nevýhodou je však to, že po sklizni se musí zpracovat do čtyřiadvaceti hodin," upozorňuje van den Houten. "Když se ale rozemele na kaši a následně upeče, vydrží až půl roku."
Jeho firma chce od pěstitelů každý rok odkoupit na 40 000 tun manioku. Prodat se jí zatím podařilo 150 tisíc litrů impaly, a tak plánuje, že příštím rokem zahájí výrobu v pivovaru v Jižním Súdánu, který letos vyhlásil nezávislost.
Pijí jen někteří, zato ale pořádně
Své uplatnění impala jistě nalezne i v Ugandě, která v žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) figuruje co do spotřeby alkoholu s 19,5 litry na obyvatele na prvním místě. Hned za ní je mimochodem Česká republika.
Průměrná spotřeba alkoholu v Africe činí na základě údajů z roku 2005 čtyři litry na hlavu.
To, že by obyvatelstvo Ugandy alkohol výrazně nadužívalo, však místní odborníci odmítají.
"Uganda má méně pijáků než jiné země," upozorňuje Nazarius Mbonová z kampalské Makerere University. "Ti, kteří pijí, zato ale pijí pořádně."
"V průmyslově rozvinutých zemích světa lidé sahají po alkoholu v prvé řadě proto, aby se socializovali, v Ugandě však z toho důvodu, aby se opili," upřesňuje David Guwatudde z tamní Fakulty veřejného zdraví.
Musím být nejdříve trochu stříknutý
Velkým problémem začíná být alkoholismus v Jihoafrické republice.
Třetina všech hospitalizací v zemi je tím či oním způsobem spojena s nadměrným užíváním alkoholu. Šedesát procent dopravních nehod, při nichž došlo ke střetu chodce s automobilem, a polovinu všech utonutí v oblasti Kapského města způsobila opilost. S nemírným pitím jsou spojeny tři čtvrtiny všech projevů domácího násilí.
V Keni si mládež ve velkých městech nedokáže bez alkoholu svůj život vůbec představit.
"Pokud si chci zaflirtovat, musím být nejdříve trochu stříknutý," přiznává pětadvacetiletý student univerzity v Nairobi Richard Mučiri. Trochu stříknutý znamená podle něj vypít pět piv.
"Pití alkoholu v Keni je tak rozšířené, že na něj lidé vůbec nepohlížejí jako na drogu," říká dr. Karusa Kiraguová z Agentury OSN pro mezinárodní rozvoj.
"Místní lidé se seznamují s alkoholem ve velmi mladém věku a neuvědomují si, jak je to nebezpečné. Také z toho důvodu, že pak vůbec nemyslí na to, že by měli používat ochranu před AIDS. Přesněji, jsou příliš opilí na to, aby byli schopni myslet."
