Kábul - Dlouho očekávaný den pro Afghánistán nastal. Dnes Afghánci znovu po pěti letech volí prezidenta. Při minulém hlasování zvítězila tehdejší úřadující hlava státu Hamíd Karzáí a ten je hlavním favoritem i nyní.
Podle jeho volebního týmu získá tento paštunský politik již ve čtvrtečním prvním kole více než padesát procent hlasů a stane se tak vítězem. Průzkumy však napovídají, že bude nutné uskutečnit kolo druhé, kde by se Karzáí pravděpodobně střetl se svým bývalým ministrem zahraničí Abdalláhem Abdalláhem.
Volební místnosti, kterých je celkem 6500, se už otevřely a agentura Reuters hlásí sporadické útoky Talibanu na jihu a východě země. Policie se také střetla se třemi pravděpodobnými sebevražednými atentátníky v Kábulu. Celkem může volit až 17 milionů Afghánců.
Kromě toho, že má být ve volbách vybrán prezident, je také hlasování považováno za test afghánské demokracie. A podle zatím dostupných informací tato demokratická "maturita" neprobíhá zrovna dobře.
Zastrašování novinářů
Organizace Amnesty International například nedávno zveřejnila zprávu, ve které upozorňovala na to, že afghánké novináře před volbami zastrašuje jak vláda, které se nelíbí zprávy o špatné bezpečnostní situaci a korupci na úřadech, tak povstalci z Talibanu. Ti žurnalisty nutí, aby vládu a místní správu očerňovali.
Taliban chce, aby Afgánci volby bojkotovali, a vyhrožuje smrtí všem, kteří k volbám půjdou. Vláda si naopak přeje, aby přišlo co nejvíce lidí, a nyní dokonce prostřednictvím jakéhosi dekretu zakázala domácím i zahraničním médiím ve volební den mezi šestou hodinou ranní a osmou hodinou večerní informovat o případných povstaleckých útocích.
Druhý dekret zakazuje novinářům se v blízkosti míst teroritických činů vůbec pohybovat.
"Pokud by se něco stalo, zabrání jim to (médiím) přehánět, takže lidé nebudou vystrašení a půjdou volit," prohlásil Karzáího mluvčí Siama Heráví.
Podle Asociace nezávislých afghánských žurnalistů (AIJA) tak vládě vůbec nevadí, že lidé nebudou informováni, pokud někde bude hrozit nějaké nebezpečí.
"Odsuzujeme tyto kroky, které mají obyvatelům zabránit v přístupu k informacím," řekl agentuře Reuters Rahimulláh Samander z AIJA. Ke zrušení obou dekretů vyzvala vládu i lidskoprávní organizace Human Rights Watch a kábulská mise OSN.
Podle Reuters policie vůči žurnalistům v posledních dnech přitvrdila a několik jich zmlátila jak na místě úterního sebevražedného útoku, tak u banky, kterou ve středu na krátkou dobu ozbrojenci obsadili.
Kupování hlasů a volebních průkazů
Ještě vážnější jsou obvinění z rozsáhlých volebních podvodů, o kterých informovala britská stanice BBC. Její zaměstnanec zkoušel, zda jsou pravdivé zvěsti, že lze volební průkazy běžně koupit. Ukázaly se jako pravdivé. Cena jednoho průkazu se údajně na černém trhu pohybuje okolo deseti dolarů (180 korun).
"Afghánec pracující pro BBC se vydával za potenciálního kupce. Okamžitě mu nabídli 1000 volebních průkazů. Každý z nich stál deset dolarů," píše BBC na své internetové stránce. "Dostali jsme několik ukázek jako vzorek nabídky. Jde o autentické průkazy se jménem, fotografií a adresou voliče."
Další prodejci údajně nabízeli průkazy za obdobné ceny. Podle BBC nejde o jediný důkaz toho, že volby mohou být masivním podvodem. Jeden z předáků na severu Afghánistánu například tvrdí, že mu nabízeli úplatky, pokud přesvědčí "své" lidi, aby hlasovali pro některého z kandidátů.
"Pokud jeden kandidát nabídne 10 000 dolarů, další dá 20 000 a třetí ještě více. Stalo se to velice lukrativním a konkurenčním byznysem. Kde berou peníze, nevím," řekl dotyčný BBC.
Vláda takováto tvrzení odmítá. Afghánské nadace pro svobodné a spravedlivé volby (FEFA) však podvody zaznamenala už během procesu registrace voličů, kdy údajně celá řada Afghánců obdržela více volebních průkazů. Dostaly je dokonce děti. Mnoho průkazů také dostali muži, kteří tvrdili, že je chtějí pro ženy ve svých domácnostech.
Manipulování s hlasy je o to jednodušší, že až 70 procent obyvatel Afghánistánu je negramotných. Pouhých čtyřicet procent afghánských mužů umí číst a psát, už žen je to tristních dvanáct procent.
Nejnáročnější pozorovatelská mise
Podle koordinátora pozorovatelských misí EU na českém ministerstvu zahraničí Jana Kamínka čeká pozorovatele náročný úkol.
"Půjde zřejmě o nejsložitější pozorovatelskou misi v historii EU, především kvůli bezpečnosti. Máme tam ty nejzkušenější lidi. Běžně pozorovatelé objíždějí 'své' území a setkávají se se všemi důležitými osobnostmi, politickými stranami, ale i třeba stařešiny," řekl Aktuálně.cz.
"Tady se jezdí v ozbrojených konvojích, mají na sobě neprůstřelné vesty a helmy, nebo třeba nejezdí vůbec a pracují skrze své lokální kontakty, které tu jsou velmi důležité."
Informace o možných podvodech nechtěl Kamínek blíže komentovat s tím, že první zpráva mise bude uveřejněna až dva dny po volbách.
Postoj zahraničních diplomatů by se dal nicméně v zásadě shrnout jako - lepší nějaké volby než vůbec žádné volby.
