Praha - Příběh zničení dvou věží newyorského Světového obchodního centra začal dávno před ránem 11. září. Dokonce ještě dávno předtím, než je organizátoři těchto útoků vytipovali jako jeden z cílů letadel přeměněných únosci v bomby.
Nebyl to první pokus o destrukci 110 pater vysokých a půl milionu tun těžkých dvojčat. Padnout měly už o osm let dříve při úderu, který ještě neplánoval a neposvětil Usáma bin Ládin.
26. února 1993, sedmnáct minut po poledni, explodovala v podzemní garáži severní věže dodávka naložená trhavinou. Silný výbuch zabil šest lidí, zranil skoro tisíc a způsobil škodu za téměř půl miliardy dolarů.
Pachatelé přitom původně chtěli, aby se jedna věž zřítila na druhou, a kalkulovali s tím, že zemřít může až 250 tisíc osob.
Vražedný plán se zrodil v hlavě Ramzího Júsufa. Pákistánec, narozený v roce 1968 v Kuvajtu, nenáviděl Spojené státy a Izrael. Rozhodl se zaútočit přímo v srdci nepřítele.
Do New Yorku přiletěl v roce 1992 na falešný irácký pas a imigračním úředníkům tvrdil, že chce získat politický azyl, protože je odpůrcem diktatury Saddáma Husajna.
Na letišti jej krátce zadrželi, ale později propustili. Útok připravoval se skupinou radikálních muslimů, seskupených kolem mešity al-Farouq v Brooklynu, která v osmdesátých letech verbovala dobrovolníky a dárce pro válku se sovětskou armádou v Afghánistánu.
Júsuf se vyznal ve výbušninách a chemikáliích a několik měsíců sestavoval trhavinu, kterou se svými společníky napěchoval dodávku a zaparkoval ji v podzemích garážích Světového obchodního centra.
Deset minut po zaparkování vybuchla. Nebyla ale tak silná, aby ohrozila statiku budovy. Júsuf po svém zatčení při výsleších pracovníkům FBI tvrdil, že chtěl zabít 250 tisíc lidí a plánoval pád jedné věže na druhou.
Nespecifikoval ale, jak toho chtěl dosáhnout. Pouze si postěžoval, že neměl dost peněz na sestavení silnější nálože.
Pákistánci se v den útoku podařilo Spojené státy opustit. Nikdo ho s činem nespojoval, takže bez problémů odletěl z letiště JFK do Karáčí v Pákistánu.
VŠE O 11. ZÁŘÍ 10 LET POTÉ
Zde najdete speciální přílohu, kterou Aktuálně.cz připravilo k výročí teroristických útoků na USA.
Vzápětí vydal prostřednictvím tiskové agentury AP prohlášení podepsané Armádou osvobození. Dokument žádal zastavení americké pomoci Izraeli a také konec vměšování USA do záležitostí islámských zemí. V textu se hrozilo dalšími údery, pokud Washington podmínky nesplní.
Brzy se ale FBI na Júsufa přece jen zaměřila a vyhlásila po něm pátrání. Jeden z jeho spolupracovníků se totiž dopustil vážné chyby. Vrátil do autopůjčovny chevrolet, který si skupina pronajala na přípravu a provedení akce, aby získal zpět peníze, které v půjčovně složil jako záruku. Policisté ho zatkli a při výslechu promluvil.
Přesto se Pákistánci dlouho podařilo unikat. Další teror připravoval ve filipínské Manile, kde se podílel na plánu zničit ve vzduchu ve stejný čas až jedenáct amerických letadel na linkách z Asie na západní pobřeží USA.
V bytě, kde chystal nálože, ale došlo k neplánovanému výbuchu a oblaka kouře "přilákala" hasiče i policisty. Júsuf tak musel prchnout, ale nechal na místě řadu indicií a důkazů.
Nakonec jej dopadlo v hotelu v Islámábádu 7. února 1995 pákistánské komando a vydalo do USA. Zradil ho jeden z jeho kolegů, který pákistánské tajné službě ISI dal tip.
Ve Spojených státech nyní sedí ve vězení, u soudu dostal doživotí. To, o čem snil, se podařilo realizovat až jeho nástupcům o osm let později, 11. září 2001.
