Dublin - Sto jedenáct států světa dnes oficiálně přijalo mezinárodní smlouvu o zákazu používání kazetové alias tříštivé munice. Proti však zůstaly její největší výrobci a uživatelé - Čína, Indie, Izrael, Pákistán, Rusko a Spojené státy.
Smlouva byla na dvanáct dní trvající dublinské konferenci schválena ve středu. Důležitým krokem byl souhlas Británie, která kazetové bomby také často používala.
"V praktickém smyslu počíná uvedení do praxe dneškem," citovala agentura Reuters šéfa Norské delegace Steffena Kongstada. Právě Norsko zákaz dlouhodobě prosazovalo.
Kazetové bomby uvolňují stovky menších bomb, které pak zasahují velké územní plochy. Používají se například na ničení elektrických zařízení.
Ne všechny však po dopadu na zem explodují a podobně jako miny se stávají příčinou úmrtí civilistů ještě léta poté, co válečný konflikt skončil.
Bude to fungovat?
Některé organizace, které bojují za zákaz používání kazetových bomb jsou se současnou smlouvou spokojeni, jiní však upozorňují na to, že není dostatečná.
Jednak jim leží v žaludku neúčast těch nejdůležitějších států. Jednak jim vadí samotná smlouva, která dovoluje spolupracovat s armádami, které takovéto zbraně používají.
Bojí se například, že Spojené státy budou moci na britské půdě i nadále tříštivé bomby skladovat, ačkoliv Británie svůj podpis pod smlouvu připojila.
"Celá ta věc je jako ementál - je úplně plná děr," citovala agentura Reuters analytika Nigela Inkstera z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně.
Stigmatizace pomůže
"Někteří mluví o článku 21 jako o skulině," oponuje mluvčí kanadské delegace Earl Turcotte. „My o něm mluvíme jako o základním prvku legální ochrany, který dovolí jednotkám smlouvou vázaného státu přizpůsobit se situacím při společných operacích."
Dalším argumentem, proč tuto smlouvu schválit je však podle jejích zastánců to, že sama mezinárodní stigmatizace zbraně bude bránit, aby ji užívaly i země, které dokument nepodepsaly.
Ačkoliv například Čína, Izrael, Rusko a Spojené státy svůj podpis pod mezinárodní smlouvu o zákazu používání nášlapných min z roku 1997 nepřipojily, přesto je od té doby už nepoužily.