Proč se Britové stále nedomluvili?
Když občané v červnu 2016 odhlasovali v referendu odchod z Evropské unie, zastánci této varianty nepředložili žádnou konkrétní představu o tom, jak by Spojené království mělo fungovat mimo unii. A nemají ji dodnes.
Jediný plán, který je na stole, vyjednala s EU premiérka Theresa Mayová, která v kampani před referendem brexit odmítala. Jenže Mayová nemá dost hlasů na to, aby už uzavřenou dohodu s EU prosadila v britském parlamentu. Proti je i řada poslanců z její vlastní Konzervativní strany, podle kterých v Bruselu nevyjednala dobré podmínky.
Hlasovat o brexitové dohodě by se mělo ve třetím lednovém týdnu v příštím roce.
Co se stane, když tento chaos bude pokračovat dál?
Pokud se britští politici nedomluví, případně nepožádají o odklad brexitu, Británie z EU odejde 29. března 2019 úplně bez dohody. V tom případě doslova ze dne na den přestane platit velká většina pravidel, podle nichž fungují vztahy Londýna se zbytkem EU. Unie je přitom pro britské firmy klíčovým trhem, na který směřuje skoro polovina britského vývozu.
Kabinet Mayové už podle médií zintenzivňuje přípravy na tuto variantu. "Kabinet se shodl, že… jsme nyní dosáhli bodu, kdy musíme tyto přípravy vystupňovat. To znamená, že nyní uvedeme do chodu zbývající prvky našich plánů pro odchod bez dohody," uvedl v úterý mluvčí premiérky Mayové.
Co by "divoký" brexit bez dohody znamenal?
Na pozemní hranici i v přístavech či na letištích by začaly fungovat podrobné kontroly podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Experti se shodují, že by to vedlo ke kolonám, které například v přístavech Calais či Dover dosáhnou mnoha desítek kilometrů. To by vážně narušilo obchod mezi Británií a EU.
V těchto kolonách by nejspíš uvázly také tisíce občanů, kteří by zrovna chtěli do Británie nebo z ní jet vlakem či letět.
Pokud by obě strany striktně trvaly na mezinárodním právu, tak by se letecký provoz mezi Spojeným královstvím a EU úplně zastavil, protože pro jeho pokračování by nebyl žádný právní rámec. Evropská komise už ale dala najevo, že si pro tento případ přeje dojednat krizové opatření, aby letadla mohla dál létat. Musela by s tím souhlasit i Británie, což se předpokládá.
Kolik by "divoký" brexit stál Brity nebo Čechy?
Britská vláda i centrální banka odhadly, že by Británie v příštích 15 letech mohla zchudnout až o desetinu oproti situaci, kdy by v EU zůstala. Britští euroskeptici to však označují za strašení.
Česká spořitelna tvrdí, že "divoký" brexit by v Česku připravil o práci až 40 tisíc lidí a růst české ekonomiky by byl o 1,1 procentního bodu nižší. Premiér Andrej Babiš (ANO) to označil za nesmysl. Vláda ale žádnou vlastní analýzu nepředložila.
Pro Česko je klíčová hlavně otázka automobilového průmyslu - pro Škodu Auto je Británie třetím nejvýznamnějším trhem, který se dá svou velikostí srovnat s českým. Pro kolínskou automobilku TPCA je Spojené království dokonce nejdůležitějším odbytištěm.
Co se stane po brexitu, pokud proběhne na základě podmínek, které premiérka Mayová vyjednala s EU?
V případě "nedivokého" brexitu vlastně nic. Británie přestane být členem EU 29. března 2019, ale sama požádala o to, aby okamžitě začalo platit přechodné období - Spojené království tak bude mít až do konce roku 2020 práva a povinnosti, jako by stále bylo členem unie. Ale s tím rozdílem, že už nebude moci hlasovat o nových evropských zákonech, i když se jimi bude muset až do konce přechodného období řídit.
Platnost této fáze lze po vzájemné dohodě prodloužit až do konce roku 2022. Během přechodného období budou Britové a země unie vyjednávat o definitivní dohodě o volném obchodu.
Koho bude brexit bolet nejvíce?
Jednoznačně Brity. Podle všech analýz bude odchod z unie stát výrazně víc je než ostatní státy EU. A to bez ohledu na to, jakým způsobem Británie z EU vystoupí.
Co to znamená pro Čechy, kteří by chtěli jet do Británie pracovat?
Během přechodného období to nebude žádný problém. Za prací do Británie budou moci jezdit stejně jako dnes. Je ale nutné, aby byla dohoda o podobě brexitu schválena - v případě "divokého" rozvodu žádné přechodné období nebude.
Na čem se vlastně Mayová s EU dohodla?
Drtivá většina bodů dohody o podobě brexitu byla dávno známá - občané EU žijící v Británii a Britové, kteří bydlí na kontinentu, si zachovají svá dosavadní práva. Británie zaplatí vše, co unii dluží, což je odhadem 40 až 45 miliard liber (až 1,3 bilionu korun). Bude moci skončit s volným pohybem občanů ze zemí EU. To znamená, že už nemusí Čechům a dalším občanům unie dovolit, aby na ostrovy jezdili za prací.
Nakonec se podařilo vyřešit i hlavní spornou otázku, tedy jak zajistit, aby nehrozilo obnovení hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází.
Jak vypadá řešení pro Irsko?
Británie a EU chtějí uzavřít obchodní dohodu, díky které nebude obnova hranic na irském ostrově nutná. Pokud by ji nestihly dojednat do konce roku 2020, kdy končí přechodné období po brexitu, zavázaly se k tomu, že Spojené království zůstane členem evropské celní unie. To znamená, že nebude moci uzavírat samostatné obchodní dohody se třetími zeměmi.
Zároveň se zavázalo, že se bude řídit evropskými pravidly, například pro práva zaměstnanců, ochranu životního prostředí nebo státní pomoc firmám. A to přesto, že o nich, na rozdíl od členů EU, nebude moci hlasovat.
To vše je nepřijatelné pro domácí odpůrce Mayové - podle nich jde o "vazalský status".
Mají odpůrci Mayové vlastní plán brexitu?
Radikální zastánci brexitu se na žádném konkrétním plánu shodnout nedokázali. Tvrdí, že by Británie měla s EU dojednat obchodní dohodu podobnou té, jakou má Kanada. Nevysvětlili ale, jak by si představovali vyřešení některých sporných otázek, které takové dohodě brání, především otázky hranic na irském ostrově.
Někteří proevropští konzervativci naopak chtějí, aby Británie měla s EU těsnější vztahy, stejné jako Norsko - to znamená, že by platila do evropského rozpočtu a měla plný přístup na jednotný evropský trh. Neměla by ale v EU žádná hlasovací práva.
Je možné, že si Britové referendum o EU zopakují?
Není to vyloučené. Část politiků druhé hlasování chce a jejich obvyklý argument je tento: Musíme přijmout fakt, že lidé sice odhlasovali brexit, ale už neřekli, jak by měl konkrétně vypadat. A politici se na tom nejsou schopní domluvit. Nechme tedy opět rozhodnout voliče.
Premiérka Mayová ale druhé lidové hlasování odmítá - lidé by podle ní ztratili víru v demokracii, pokud by jejich původní rozhodnutí nebylo respektováno. Druhé referendum momentálně nemá ani většinovou podporu v parlamentu. Nicméně podle průzkumů veřejného mínění by nyní většina Britů hlasovala pro setrvání v unii. Rozdíl ale není nijak zásadní a příznivci unie vedli i v průzkumech těsně před prvním referendem, v němž nakonec prohráli.
Je možné brexit odložit?
Ano. Pokud o to Británie požádá a ostatní země EU takovou žádost jednomyslně schválí. Britská vláda ale tvrdí, že něco takového rozhodně nemá v úmyslu.
Odklad by však připadal v úvahu, pokud by kabinet například chtěl získat více času na ratifikaci dohody o brexitu v domácím parlamentu. Nebo kdyby vnitřní rozbroje v zemi nakonec vedly k předčasným volbám, z nichž by vzešla nová vláda, která by si chtěla teprve ujasnit, jaký brexit vlastně chce.
