Kalifornie - Radioteleskop sestrojený speciálně pro vyhledávání signálů mimozemských civilizací byl tento týden uveden do provozu poblíž městečka Hat Creek v Kalifornii.
Skládá se ze 42 parabolických antén o průměru přes šest metrů, které budou propojeně fungovat jako jeden obrovský radiový teleskop.
Původní pojmenování Jednohektarový teleskop, pod nímž se konstrukce původně připravovala, bylo změněno na Allenova teleskopická soustava, podle spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena. Ten na start projektu věnoval přes deset milionů dolarů.
Ještě mi nevolali
Radioteleskop provozuje Institut pro pátrání po mimozemských civilizacích (SETI).
"Když něco najdou, zavolají nejdřív mně a oznámí mi, že máme signál," řekl Allen v rozhovoru pro deník International Herald Tribune. "Telefon ještě nezazvonil," ujišťuje.
Když dosud institut SETI pátral ve vesmíru po signálech z cizích planet, měl k dispozici jen omezený pracovní čas na cizích teleskopech. Díky nově spuštěnému zařízení však budou moci astronomové pátrat ve vesmíru neustále.
"Tohle je poprvé, kdy můžeme mít teleskop s vlastnostmi, jaké si přesně určíme," řekla Jill Tarterová, ředitelka Centra pro výzkum SETI v Mountain View v Kalifornii pro server NewScientist.com.
Antény teleskopického areálu budou sledovat frekvence od jednoho do deseti gigahertzů. Tento rozsah je nejméně narušován ostatními zdroji radiových vln. "Jediným zdrojem hluku je vesmírné mikrovlnné pozadí," říká Tarterová. Tyto zvuky jsou zbytkem radiace, která se uvolnila během Velkého třesku.
Kupte si anténu
Zatím bylo spuštěno pouze 42 z plánovaných 350 antén. Důvodem je nedostatek peněz.
"Kdokoli si může koupit anténu za 100 000 dolarů a mít na ní napsané své jméno," říká Jack Welch, profesor kalifornské univerzity v Berkeley, který na výzkumu spolupracuje.
Kde je hledat?
Astronomové se zatím snaží vytipovat ve vesmíru místa, kde by, podle současných znalostí, mohli najít inteligentní život. Tímto tématem se po léta zabývá Margaret Turnbullová z Carnegieho institutu ve Washingtonu.
Loni v únoru ji pozvali na výroční zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS). Představila tam pět hvězd, u nichž by planety mohly hostit život.
Prvním kritériem pro jejich výběr bylo stáří hvězdy. "Na Zemi trvalo čtyři a půl miliardy let, než inteligentní život dosáhl dnešní technologické úrovně," konstatovala. Rozhodla se proto brát v úvahu pouze objekty, které jsou stabilní alespoň po dobu tří miliard let.
Kde bydlí mimozemšťané?
Blízké hvězdy, u nichž by mohly být obyvatelné planety:
- Gliese 581: Hvězda v souhvězdí Vah20,5 světleného roku od nás patří do kategorie červených trpaslíků, je chladnější než naše Slunce. V její těsné blízkosti však byla letos na jaře objevena planeta, na níž je vhodná teplota pro život.
(Hvězdy vytipované Margaret Turnbullovou:)
- Beta Cvn: Podobná našemu Slunci, leží v souhvězdí Honících psů 26 světelných let od nás.
- HD 10307: Má téměř stejnou hmotnost, teplotu a obsah kovů jako Slunce, leží v souhvězdí Andromeda 42 světelných let daleko.
- HD 211415: Má asi poloviční obsah kovů než Slunce a je o něco chladnější, najdeme ji v souhvězdí Jeřába asi 44 světelných let daleko.
- 18 Scorpii: Téměř identické "dvojče" našeho Slunce v souhvězdí Štíra na jižní obloze 46 světelných let od Země.
- 51 Pegasi: V souhvězdí Pegas na jižní obloze ve vzdálenosti 48 světlených let. V její blízkosti byla v roce 1995 objevena exoplaneta podobná Jupiteru, ale mohly by tam být i menší planety, podobné Zemi.
Dále Turnbullová posuzovala, zda podle spektrálních rozborů hvězda obsahuje dostatek kovů, zejména železa, niklu a také křemíku. Bez nich se technická civilizace neobejde. "V oblasti, kde se hvězda zformovala z mraků chudých na prvky kovů, budou pravděpodobně chybět i na jejích planetách," vysvětlila.
Po postupném vylučování nakonec vytipovala pět hvězd, které nabízejí pro život ve svém okolí podobné podmínky jako naše Slunce - viz rámeček. Nejbližší je 26 světlených let daleko, nejvzdálenější leží 48 světelných let od Země.
Překvapení ze souhvězdí Vah
Astronomové však zatím nezjistili žádné signály přicházející z jejich směru. Zato letos na jaře našli na úplně jiném a bližším místě exoplanetu (tedy planetu ležící mimo naši Sluneční soustavu), na níž jsou podmínky vhodné k životu pro pozemšťany, anebo pro nám podobné inteligentní bytosti.
Planeta obíhá hvězdu Gliese 581 v souhvězdí Vah a leží od nás 20,5 světelného roku. Takovou dobu odtud letí světlo, a také radiové signály. Kdyby tedy lidé nějaké zachytili, rozluštili je a dokázali odpovědět, umožnilo by to přece jen určitou komunikaci v průběhu života jen několika lidských generací.
O návštěvě by se však uvažovat nedalo. Pro srovnání: nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem je sonda Voyager 1. Odstartovala v září 1977, dnes je od Země vzdálena přes 14 světelných hodin. Kdyby stejnou rychlostí letěla kosmická loď ke hvězdě Gliese 581, trvala by jí cesta téměř 400 000 roků...
|
Podrobněji o planetě u hvězdy Gliese 581 čtěte: |
