Liběchov - Český vědec Martin Anger ukončil práci na světoznámé univerzitě v anglickém Oxfordu a zařizuje si svou novou laboratoř v Liběchově u Mělníka, v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd.
"Myslím, že v české vědě jsou pro výzkumníky obrovské možnosti," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Česká věda se rozvíjí a můžeme se snažit dostat ji na světovou úroveň."
Na zřízení laboratoře v Liběchově získal grant od Evropské organizace molekulární biologie (EMBO). Ta jich poskytla celkem sedm s cílem umožnit výborným vědcům návrat ze špičkových pracovišť do méně vyspělých zemí (kromě doktora Angera získali grant také dva vědci z Maďarska a po jednom z Estonska, Polska, Portugalska a Turecka).
"Tito badatelé představují slibnou vědeckou budoucnost pro země, které je získají, i pro Evropu jako celek," hodnotil smysl grantu ředitel EMBO Hermann Bujard v tiskové zprávě.
Problémy odloženého mateřství
Čtyřicetiletý Martin Anger získal grant ve výši 50 000 eur ročně po dobu tří let. "To je vítané přilepšení," hodnotí. "Další prostředky jsem získal od Akademie věd, Grantové agentury České republiky a Evropské komise. Díky tomu jsme mohli laboratoř vybavit výbornými přístroji. Například mikroskopem, který umožňuje pozorovat živé buňky. Tenhle přístroj, který vyvinula firma Leica, je možná ještě lepší, než jsem měl v Oxfordu."
Martin Anger se zabývá vývojem savčích vajíček (oocytů).
"V současné civilizaci se projevuje trend, že ženy odkládají mateřství do vyššího věku. Je to zřejmě tendence nezvratná. Ale má to nepříjemné důsledky," konstatuje.
Zhruba od věku 35 let (názory různých lékařů se v tom rozcházejí o pár let nahoru i dolů) se žena dostává do věku, kdy se začínají projevovat problémy spojené se stárnutím vajíček. Vytvářejí se totiž v době, kdy žena byla teprve nenarozeným zárodkem, a pak několik desítek let čekají na své uplatnění. A stárnou... Což se v nich projevuje například poruchami dělení chromozomů.
Někdy až třetina vajíček u žen nad 35 let má chybný počet chromozomů nebo je jinak poškozena.
Z nich se při oplození vytváří poškozený plod, který se často ani nenarodí. Případně se z něj narodí nemocné dítě, trpící například Downovým syndromem. Proto lékaři dělají testy ještě nenarozených zárodků starších matek, aby zjistili, zda jsou zdravé.
Proč to tak je?
Doktor Anger se zabývá výzkumem vývoje chromozomů v samičím vajíčku ještě v době, kdy se samo vajíčko teprve vytváří v embryu. "Dnes ještě nikdo neví, proč se chromozomy špatně dělí. Musíme to zjistit. Pak teprve budeme moci hledat případnou léčbu," říká.
Výzkum neprovádí na lidských buňkách. Přinášelo by to mnoho etických problémů, a bylo by i prakticky obtížné je získat.
"Princip dělení chromozomů je u savců stejný," shrnuje. "Využívám tedy laboratorních myší, které ovšem nemohou dosáhnout lidského věku. Ale tady v ústavu v Liběchově máme unikátní model, takzvaná miniprasata. Ta jsou samozřejmě z hlediska stárnutí organismu člověku daleko bližší, takže jsou pro tento typ výzkumu velmi vhodná."
