Praha - Pro obavy ze zvýšení počtu vězňů i ze zneužívání v rodinných sporech kabinet patrně odmítne návrh opoziční TOP 09 na zkrácení doby, po níž by bylo možné začít stíhat neplatiče výživného. Předlohu, která by stanovila dvouměsíční lhůtu místo nynější čtyřměsíční, posoudí ministři v pondělí. Rozhodnou o ní ale zákonodárci.

Postih za neplacení výživného se zpřísnil již v minulosti, když dříve soudy stanovovaly trestní odpovědnost po nejméně půlročním nehrazení alimentů, uvedli vládní legislativci. Se zvýšením trestních sazeb to podle nich už tehdy vedlo k nárůstu počtu vězňů, byly proto opět zmírněny.

"Nelze předpokládat, že by k vyřešení problémů spojených s neplněním vyživovací povinnosti mohlo vést další zpřísnění trestní represe," stojí v předběžném stanovisku pro ministry.

Vláda upozorní podle materiálu rovněž na to, že úprava by mohla vést i ke kriminalizaci jednání s malou společenskou škodlivostí. "Neboť na takto krátkou dobu může k výpadku plateb dojít i v poměrně běžných, byť nechtěných, životních situacích," stojí v dokumentu. Legislativci poukazují taky na to, že odborníci doporučují spíše zrušení kriminalizace zanedbání povinné výživy.

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová už dříve řekla, že částky na nezaplaceném výživném dosahují ročně až několik miliard korun. Poukazovala na to, že řada neplatičů posílá dětem peníze jen jednou za čtyři měsíce, aby se stíhání vyhnula. Navíc neposkytne ani celou stanovenou částku.

Ministerstvo vnitra evidovalo za loňský rok zhruba 12.100 případů zanedbání povinné výživy. Policie kvůli tomu stíhala 10.700 lidí, z nich 1322 žen.