Pasadena – Venuše mohla být prvním místem sluneční soustavy, které bylo možné obývat.
Alespoň podle nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis Geophysical Research Letters a tento týden by měla být představena na konferenci Americké astronomické společnosti v kalifornské Pasadeně.
Tým vědců z USA tvrdí, že v době, kdy na Zemi teprve vznikaly první formy života, jako jsou bakterie, byly na Venuši oceány s hloubkou až 2000 metrů.
V současnosti je přitom povrch Venuše poměrně nehostinným místem, kde teploty dosahují až 462 °C. Je tedy tak žhavý, že by dokázal roztavit olovo. Nad planetou se sklání obloha plná toxických mraků kyseliny sírové. Koncentrace je devadesátkrát vyšší než na Zemi.
Zlé dvojče Země
Venuše je naší planetě podobná velikostí a strukturou, takže si díky nepříznivým podmínkám vysloužila přízvisko "zlé dvojče Země". Studie však tvrdí, že prostředí planety nebylo vždy tak "pekelné" a mohlo být dokonce podobné podmínkám na Zemi.
"Kdybyste žili na Venuši před třemi miliardami let v nižších zeměpisných šířkách a při nižší nadmořské výšce, povrchové teploty by nebyly příliš odlišné od těch v tropických oblastech na Zemi," řekl deníku The Guardian Michael Way, vedoucí studie z NASA Goddard Institute for Space Studies v New Yorku.
Podle něj bylo v této době na Venuši většinu času zataženo a v některých oblastech téměř nepřetržitě pršelo.
Na teplotu a životní prostředí měl podle vědců vliv skleníkový efekt. Zjistili to během mapování vývoje klimatu před 2,9 miliardy až 715 miliony let. Tato simulace vznikla na bázi metod, které vědci používají při předpovídání klimatu na Zemi.
Zaměřili se především na přítomnost vody, intenzitu slunečního záření a také rychlost rotace Venuše. Průměrná povrchová teplota byla před 2,9 miliardy let 11 °C, před 715 miliony let to pak bylo o pět stupňů více.
Právě v té době byly podle vědců na planetě oceány. A pokud se jejich propočty potvrdí, pak tu mohl vznikat mikrobiální život.
"Oceány na starověké Venuši měly konstantnější teploty, a pokud život opravdu začínal v oceánech – u čehož si na Zemi nejsme jistí –, pak by to pro nás bylo dobré východisko," dodal Way.
Byla Venuše obyvatelná?
"Obyvatelná, či nikoliv? Na to nedokážu odpovědět," řekl The Guardian japonský profesor Takehiko Satoh, který se podílel na misi sondy Akatsuki, jejímž cílem byl detailní průzkum atmosféry Venuše. Podle něj je ale pravděpodobné, že na planetě byl v dávné minulosti oceán a životní podmínky podobné jako na Zemi.
Vědci ve studii, která řeší klimatické změny, vycházeli právě především z detailních dat japonské sondy. Tu se podařilo na oběžnou dráhu Venuše navést loni, a to poté, co v roce 2010 její hlavní motor selhal a vědci ji pět let nedokázali zachytit.
Další výzkum případného mikrobiálního života na Venuši ale podle Waye nebude možný bez přistávacího modulu. Ten by však byl – kvůli specifickým podmínkám na povrchu – finančně nákladný.
