Praha - Svět musí během dvaceti třiceti let kompletně změnit své energetické zdroje, a je na vědcích, aby tomu pomohli. To je vyznění vědecké konference Evropské unie, která pod názvem Research Connection právě probíhá v Praze.
Reprezentativní vědecká konference začala neobvykle - organizátoři z Evropské komise pozvali amerického vizionáře, aby nastínil, co se od vědy v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká.
Jeremy Rifkin je zakladatelem americké Nadace pro ekonomické trendy, ale často jako poradce pobývá v Evropě. V češtině vyšla jeho kniha Evropský sen, v níž srovnává americký a evropský přístup k životu.
Tři krize najednou
"Nemáme tu jenom krizi ekonomickou, zaviněnou tím, že jsme žili na dluh. Máme tu také krizi energetickou a klimatickou," hlásal Rifkin.
Energetická krize je podle něj jasně dána tím, že světová ekonomika je závislá na fosilních palivech vzniklých v dávné minulosti Země. A ta jsou pořád dražší a postupně budou i stále méně dostupná. Ke všemu pak jejich spalování zvyšuje skleníkový efekt, otepluje zemskou atmosféru a vede ke změně klimatu.
"Podceňujeme akceleraci změn klimatu," varoval Rifkin s narážkou na fakt, že vývoj neprobíhá lineárně, nýbrž se stupňuje.
Příkladem může být třeba roztávání pevninských ledovců - dokud jsou celistvé, odráží jejich led velký podíl slunečních paprsků. Jakmile část ledovců roztaje, objeví se pod ní tmavá půda, ta se od slunce rozehřívá více a roztávání dalšího ledu se tak stále více zrychluje. A obdobných akceleračních mechanismů se dá v klimatických dějích najít více.
"I současné varovné scénáře možného vývoje klimatických změn vypadají ještě docela optimisticky oproti možné realitě," tvrdil Jeremy Rifkin.
Velké elektrárny nebudou potřebné
Podle jeho názoru nezbývá než co nejrychleji skončit se závislostí na fosilních palivech. Na pražské konferenci nastínil svoji představu.
Podle očekávání je založena na co největším využívání obnovitelných zdrojů, zejména sluneční a větrné energie. Jejich fyzikální hodnota vysoce přesahuje všechny lidské požadavky. Tyto zdroje také umožňují opustit model obrovských elektráren, vývojově podle Rifkina odpovídajících minulému století.
"Každá továrna, ale i každý dům se slunečními články na střeše se stane malou elektrárnou," tvrdil Rifkin. Nové zdroje budou podle něj propojeny do inteligentní sítě. Domácí počítač pak například spustí myčku nádobí v okamžiku, kdy bude energie dostatek, případně ubere jeden cyklus ždímání prádla v pračce ve chvíli, kdy bude energie málo.
Skladování vyrobené energie pak Jeremy Rifkin předpokládá ve vodíku - v době větší výroby než spotřeby se nadbytečná energie využije k elektrolýze vody. Získaný vodík se dá použít jako palivo pro dopravní prostředky nebo pro výrobu elektřiny, až jí zase bude zapotřebí.
Zatím ještě drahé
"Podstatná je otázka, jestli je změna klimatu realitou a jestli ji ovlivňuje svým chováním člověk," reagoval na Rifkina eurokomisař pro vědu Janez Potočnik. "Pokud mají vědci pravdu a klimatická změna tu je, pak musíme udělat všechno pro to, abychom zmírnili její dopady."
Komisař Potočnik konstatoval, že i na probíhající vědecké konferenci se bude jednat o vývoji technologií, které by umožnili uskutečnit Rifkinovu vizi, stejně jako jiné způsoby změny závislosti na fosilních palivech.
"Mnohé tyto technologie jsou už technicky možné, ale zatím prostě nedostupně drahé," řekl Potočnik.
Podle Rifkina je to však úkol pro vědce, aby našli dostupnější postupy. A také pro moderní průmysl, aby cenu snížil díky levnější výrobě technických vymožeností ve velkém.
