Praha - Mezi studenty, kteří absolvují evropské univerzity, představují ženy 60 procent.
"Avšak když se podíváte na horní příčky kariérního žebříčku ve vědeckých a technologických oborech, vidíte, že ženy vymizely!" upozorňoval eurokomisař pro vědu Janez Potočnik na konferenci Evropské unie věnované postavení žen ve vědě, která proběhla v Praze.
Skutečně: Podle údajů zveřejněných na konferenci a týkajících se průměru celé unie, je mezi vědci ve veřejném sektoru jen 29 procent žen. V soukromých výzkumných pracovištích představují ženy dokonce pouze 18 procent výzkumníků. Také mezi akademickými hodnostáři s titulem profesor je žen jenom 19 procent.
Znamená to, že věda ztrácí talenty, které by se jí mohly hodit. Proč?
Vědecká kariéra mívá těžký začátek
Konference ukázala řadu potíží, které musí mladí vědci překonávat. Což dopadá více na ženy než na muže.
Na začátku své kariéry vědci obvykle dostávají jen krátkodobé smlouvy. Často musí hledat nové stipendium nebo nový výzkumný grant v jiné instituci, někdy i v jiné zemi.
To je obtížné zvláště pro ženy, které pro své děti chtějí stabilní zázemí.
Stěhování za jinou odbornou pozicí komplikuje rodinný život - novou práci získá obvykle jen jeden z partnerů. Má se tedy ten druhý své kariéry vzdát?
Velkou ranou pro odborný růst pak bývá mateřství. Rodičovská dovolená vyřadí vědce na nějakou dobu z práce, avšak právě v době, kdy na každém roku záleží a mladí badatelé se snaží upevnit své odborné postavení. Navíc různá stipendia a granty pro mladé výzkumníky jsou limitovány věkem - kdo je tedy doma s dítětem, ztrácí příležitost je získat.
Od mladých vědců se také očekává velká flexibilita, a ta se kříží třeba s vyzvedáváním dítěte ze školky...
Výsledkem tedy je, že mnohé ženy raději sleví ze svých ambicí a nadějnou vědeckou kariéru opustí.
Granty pro ulehčení návratu
Některé potíže jde zmírnit administrativními opatřeními.
V některých zemích se například bere ohled na čas strávený na rodičovské dovolené (ať už je na ní žena, nebo muž). Tedy například jsou-li granty pro mladé vědce limitovány věkem 35 let a dotyčný vědec strávil třeba dva roky na rodičovské dovolené, může o grant žádat ještě ve věku 37 let.
Některé výzkumné organizace zase nabízejí ženám, které se vracejí z mateřské dovolené, speciální granty. Nejsou zadarmo, žena musí nabídnout rozumný výzkumný projekt. Grant jí pak umožní snazší návrat.
Evropská komise doporučuje, aby v komisích rozhodujících o projektech výzkumu podporovaných z unijních peněz, zasedalo alespoň 40 procent žen. Tento cíl není závazný, avšak i tak se za posledních deset let zvýšilo zastoupení žen v těchto komisích z jedné desetiny na třetinu.
Excelentní věda může mít i jinou podobu
"Úplně nejpodstatnější, co se zatím nedaří, je změna chápání, co to znamená být excelentním vědcem," tvrdila jedna z organizátorek pražské konference Marcela Linková ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Nynější představa šéfů vědeckých institucí je, že excelentní vědec má nepřerušovanou profesní dráhu, tráví v laboratoři dlouhé hodiny, neustále publikuje nové poznatky, je schopen kdykoli odjet do zahraničí přednášet na odbornou konferenci.
"Takové požadavky může žena s dítětem jen obtížně splnit," říká Marcela Linková. "Potřebujeme prosadit jiné pojetí špičkové vědecké práce, do něhož by mohly zapadnout různé kariérní dráhy. Ne jenom stoprocentně koncentrované na celodenní výzkumnou práci. Vždycky v nich samozřejmě musí jít o výbornou vědu, ale uskutečňovanou v takových podmínkách, které nediskriminují ženy."
